POKLAD Má NECELá DVě KILA. ČíňANé PřEDALI VěDCůM HORNINY Z ODVRáCENé STRANY MěSíCE
Oživeno 28. června | Čínští vědci vyjmuli vzorky, které sonda Čchang'e 6 přivezla z odvrácené strany Měsíce a na slavnostním ceremoniálu...
Oživeno 28. června | Čínští vědci vyjmuli vzorky, které sonda Čchang'e 6 přivezla z odvrácené strany Měsíce a na slavnostním ceremoniálu v Pekingu je předali kolegům, kteří naváží s výzkumem. „Celkem 1935,3 g vzorků bylo předáno do lunární vzorkovací laboratoře přidružené k Čínské akademii věd, čímž byla zahájena fáze vědecké studie CE-6,“ píše Yuqi Qian, člen lunárního týmu z The University of Hong Kong.
Číňané to dokázali! Jako první doručili na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce
Oživeno 25. června | Mise sondy Čchang'e 6, která trvala celkem 53 dní, skončila. Návratová kapsle se vzorky z odvrácené stran Měsíce dnes v ranních hodinách úspěšně přistála v Siziwang Banner ve Vnitřním Mongolsku. Krátce poté jí týmy objevily a vyzvedly.
Podle dostupných informací se kapsle oddělila od servisního modulu ve vzdálenosti zhruba 5000 kilometrů od Země. Následně proletěla nad Atlantským oceánem, což jí umožnilo zpomalit před finálním sestupem.
„Chang'e 6 je první misí v historii lidstva, která vrátila vzorky z odvrácené strany Měsíce, což je důvod k oslavě pro celé lidstvo,“ uvedl planetární geovědec Long Xiao z China University of Geosciences pro server SpaceNews.
„Jsem nadšený z nadcházejícího výzkumu těchto vzorků, který vědci provedou a který nám poskytne cenné poznatky pro zodpovězení mnoha významných otázek z oblasti lunární vědy. Je to velká událost pro vědce po celém světě,“ dodal.
Připomeňme, že Čína chce do roku 2030 poslat na Měsíc i astronauty a později tam vybudovat základnu. Na projektu International Lunar Research Station (ILRS) by se ovšem měly podílet i další země.
Číňané vezou vzorky z odvrácené strany Měsíce. Na Zemi by měly dorazit v úterý
Oživeno 23. června | Čínská sonda Čchang'e 6 je na cestě k Zemi, aby doručila vzorky odebrané z odvrácené strany Měsíce. Ukazují to výsledky optických a radioamatérských pozorování, na něž upozornil server SpaceNews.
Pokud vše půjde podle plánu, návratová kapsle obsahující drahocenný materiál bude uvolněna ze servisního modulu v úterý 25. června v brzkých ranních hodinách.
China National Space Administration (CNSA) bohužel nepublikuje žádné aktuální informace o manévrech, které sondě umožní splnit její úkol. Data sdílená astronomem Billem Grayem a dalšími jednotlivci i skupinami však poskytují určité důkazy o jejích aktivitách.
Návratová kapsle by měla přistát v Siziwang Banner ve Vnitřním Mongolsku a to během třicetiminutového okna, které se otevře v 05:41 UTC (07:41 CET). Alespoň to plyne z oznámení o uzavření vzdušného prostoru – CNSA totiž předem žádný časový harmonogram nezveřejnila.
Po doručení vzorků Čchang'e 6 pravděpodobně zažehne své motory, aby se zabránilo jejímu vstupu do zemské atmosféry. Následně by teoreticky mohla být vyslána na další misi. Zda k tomu skutečně dojde ovšem bude záležet na tom, jaké množství pohonných hmot jí zbylo.
Původní článek z 5. června
Čínská kosmonautika dosáhla velkého úspěchu. Třetího května z Wenchang Satellite Launch Center na ostrově Hainan odstartovala raketa Long March 5 se sondou Čchang'e 6 na palubě. Ta o pět dní později vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.
30. května se od sondy oddělil přistávací modul, který dva dny poté sestoupil z oběžné dráhy ve výšce 200 kilometrů, aby 1. června ve 22:23 koordinovaného světového času (UTC) úspěšně přistál na odvrácené straně Měsíce poblíž jižního pólu v předem zvolené oblasti v pánvi South Pole-Aitken. S výběrem nejvhodnějšího místa pro dosednutí pomáhaly kamery a lidar.
Odběr vzorků a návrat zpět
Sonda pomocí robotické lopatky a vrtáku odebrala asi dva kilogramy vzorků z povrchu Měsíce a uzavřela je do kovového kontejneru. V pondělí 3. června 2024 ve 23:38 UTC modul odstartoval k cestě zpět a úspěšně se vrátil na předem stanovenou oběžnou dráhu.
Kontejner se vzorky bude přenesen do návratového modulu, který se má vrátit na Zemi a přistát v mongolských pouštích kolem 25. června. První možnost analyzovat horniny dostanou čínští vědci, později se mohou přidat i vědci ze zbytku světa. Možnost analyzovat horniny z úplně jiné oblasti Měsíce by mohla přinést odpovědi na základní otázky o tom, jak se formují planety.
Z hlediska úspěchů v oblasti kosmonautiky je důležité, že Čína je aktuálně jedinou zemí, která úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Nejedná se přitom o první podařenou misi tohoto typu – předtím se jí to podařilo v roce 2019 se sondou Čchang'e 4. Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA) označil přistání a start modulu za „bezprecedentní výkon v oblasti lidského průzkumu Měsíce“.
Čínská sonda Čchang-e 4 pořídila panoramatické fotky svého přistávacího místa
Čínské kosmické plány
Dosažení odvrácené strany Měsíce (tj. té části, která je během oběhu neustále odvrácená od Země) je technicky náročné vzhledem k její vzdálenosti a obtížnému terénu tvořenému obřími hlubokými krátery a relativně malým počtem rovných ploch.
Čína chce být první zemí, která přiveze vzorky hornin a půdy ze vzdálené strany Měsíce, které se podle vědců mohou velmi lišit od hornin na přivrácené straně. Jedná se o již šestou čínskou misi k Měsíci pojmenovanou podle měsíční bohyně Čchang-e.
Čína plánuje v tomto desetiletí další tři mise bez posádky. Primárně hodlá na Měsíci hledat vodu a zkoumat možnosti zřízení stálé základny. Země již má vlastní vesmírnou stanici známou jako Tiangong neboli Nebeský palác. Cílem širší strategie Pekingu je, aby se přibližně do roku 2030 prošel po Měsíci čínský astronaut.
Přečtěte si také:
2024-06-05T16:55:31Z dg43tfdfdgfd