MASAKR ZVěřE, DIKTáT úřEDNíKA. MYSLIVCI A OCHRáNCI ZVířAT KRITIZUJí STEJNý ZáKON
Novela zákona o myslivosti je hotová, projednaná vládou a míří do parlamentu. A zatímco představitelé ministerstva zemědělství si od ní slibují, že pomůže vyřešit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody na zemědělských pozemcích a také naplní programové prohlášení vlády o posílení práv vlastníků pozemků, myslivci jsou rozčilení. A nejen oni. Lovci si myslí, že novela je krokem, který tradiční myslivost v Česku zničí. Ochránci zvířat politikům vyčítají, že zapomněli na etiku. V zákoně zůstává jako povolený způsob lovu norování, podle některých nový zákon dokonce otevře stavidla k vybíjení zvěře ve velkém.
Od novely si ochránci zvířat slibovali, že postaví mimo zákon norování lišek a jejich mláďat. V připomínkách to požadovaly i ministerstvo pro místní rozvoj či hlavní města Praha. Zatím marně, ochránci přesto doufají, že se to podaří ještě změnit. „Zákon nyní míří do Poslanecké sněmovny a nám začíná další část práce. Chceme prosadit, aby se do návrhu zákona dostal pozměňovací návrh ve prospěch lišek,“ uvedla vedoucí kampaně Nora patří lišce organizace Svoboda zvířat Kristýna Cábová.
Že by norování v Česku ještě zakázali, nevyloučili ani představitelé ministerstva zemědělství, které novelu předložilo. „Norování novela mysliveckého zákona nemění. Nicméně tento bod může projít hlasováním v Poslanecké sněmovně a ministr zemědělství bude respektovat její rozhodnutí. Ke změnám tedy může dojít,“ potvrdil pro Deník mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Norování se dlouhodobě netěší ani přízni veřejnosti, navíc myslivci tímto způsobem uloví jen počet zvířat, asi sedm procent z celkového počtu odlovených lišek. Přesto jeho zachování mezi povolenými způsoby lovu ministerstvo považuje za užitečné. „A to i kvůli potřebě regulace invazních nepůvodních druhů - psíka mývalovitého či mývala severního,“ poznamenal Bílý.
Zákaz norování přinese choroby, brání se příznivci
Podle něj by navíc se zákazem norování a zavedením doby lovu lišek ve velmi krátké době došlo k navýšení jejich početního stavu. „Což přináší riziko šíření chorob přenášených liškami, jezevci případně dalšími predátory, kteří nory využívají, a současně riziko snižování počtu drobné zvěře a zcela jistě i ubývajících polních druhů ptáků,“ vysvětlil.
Norování není jediný problém, který ve vztahu ke zvěři budí nevoli. Nově by totiž myslivci dostávali přímo od státu nařízeno, kolik a jakých zvířat musí v mysliveckém roce odlovit. A to pod pohrůžkou pokuty. Podle biologa a ředitele Zoo Tábor Evžena Korce to povede k masakrům. „Stát tímto represivním způsobem přímo nabádá k masakrování volně žijící zvěře. Současně nijak neomezuje maximální odlovené množství, což může vést až k úplnému vystřílení konkrétního druhu z české přírody,“ okomentoval.
Hlavním cílem, který má nová legislativa pomoci naplnit, je snížit stavy spárkaté zvěře a škody, které způsobuje na zemědělských pozemcích. „Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba dvaatřicet procent stromků do výšky 1,3 metru. Celkově na dvě a půl miliardy korun ročně se odhaduje částka za škody v lesích a náklady na preventivní opatření proti nim,“ uvedlo k novele ministerstvo zemědělství. Novela změní myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře odvodí od míry poškození lesa. Výše odlovu má být pro každou honitbu každý rok jiný.
Dosud si plán lovu stanovují myslivci sami podle svých potřeb. Nově má hodnotit rozsah poškození Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Myslivcům se změny nelíbí a kroky vnímají i jako neoprávněnou kritiku práce, kterou pro stát dělají na vlastní náklady ve volném čase.
„Myslivci jsou si dobře vědomi závažnosti škod působených zvěří a vědí, že patří k jejich povinnostem jim předcházet. Nikdo ale nepoukazuje na hlavní příčinu – dnešní způsob hospodaření v krajině a značný nárůst civilizačního tlaku v honitbách. Hlavní vina se hází na zvěř a myslivce,“ řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Podle něj novela problém s obnovou lesa nevyřeší a pohrůžka pokut přiměje myslivce, aby s koníčkem skončili. Což může vést k zániku tradiční myslivosti, která je dokonce zapsané na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Proti novele se začaly sbírat podpisy pod petice.
Co se zákonem pro myslivce mění:
1. Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok ho zveřejní v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM).
2. Pokud plán lovu myslivci nesplní, hrozí jim pokuta ve výši 50 - 200 tisíc korun.
3. Pro kontrolu lovu vznikne digitální evidence ulovené a uhynulé zvěře.
4. Myslivci budou mít povinnost zvěř označit plombou a do evidenčního systému ISEM nahrát fotografii uloveného kusu.
5. Myslivci už nebudou muset vést evidenci psů, krmelců a posedů.
6. Umožňuje přijímání nových členů do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou.