Listopadové prezidentské volby ve Spojených státech se kvapem blíží. Výsledky hlasování je obtížné odhadovat, neboť průzkumy jsou zatím vyrovnané a minulost ukázala, že i když se vítěz zdá být jasný, může vše nakonec dopadnout úplně jinak. Ať už ale volby vyhraje Joe Biden, nebo Donald Trump, dopady na finanční trhy budou v mnoha případech obdobné.
Prezidentské volby vždy znamenají vyšší volatilitu. Opční trhy ukazují, že den po amerických volbách bude čtyřikrát vyšší než obvykle. A z vyšší nejistoty obvykle těží americký dolar jako měna bezpečného přístavu. Dopady na českou korunu lze tedy očekávat spíše negativní. A to ať už z důvodu slabšího eura, či zvýšené geopolitické nejistoty v případě vítězství Donalda Trumpa. Akciovým trhům volební roky většinou svědčí, výraznější dopady ale nečekáme. Ať už byli u kormidla republikáni, či demokraté, index S&P přinášel za posledních šedesát pět let průměrnou roční návratnost deset procent. Výjimkou bylo pouze období stagflace v roce 1973 a velké finanční krize v roce 2008.
Poměrně předvídatelný by měl být i vývoj na dluhopisových trzích. Ani jeden z kandidátů totiž nemá ambici snižovat deficity veřejných financí. Zatímco v případě vítězství Trumpa zřejmě porostou v důsledku nižších daní, za Bidena to bude kvůli vyšším výdajům. Obojí bude tlačit výnosy dluhopisů s delší splatností směrem nahoru. Krátký konec výnosové křivky pak bude determinován kroky americké centrální banky. K její cti je nutno říci, že byla vždy politicky nezávislá a ani tyto volby nebudou zřejmě výjimkou.
Závažnější odlišnosti nepředstavují jednotliví kandidáti ani pro ekonomický vývoj. Růst HDP by měl být solidní, zatímco inflace by se měla postupně vracet k cíli Fedu. Obavy ze zavedení, popřípadě zvýšení cel v případě Trumpova vítězství jsou sice oprávněné, tyto kroky však v minulosti měly na inflaci spíše jen jednorázový vliv. Přejme tedy oběma kandidátům v nadcházejících volbách hodně štěstí a především pevné zdraví.
