DNES BLESKOSVOD NA DOMě KAžDý. PROKOP DIVIš HO VYNALEZL PřED 270 LETY
Přesně před 270 lety, dne 15. června 1754, přišel český vynálezce Prokop Diviš s přelomovým zařízením, které je dnes součástí každého domu. Tehdy sestrojil první bleskosvod.
Prokop Diviš, to byl především duchovní – katolický kněz a člen řádu premonstrátských řeholních kanovníků. Věnoval se ovšem také přírodním vědám, léčitelství, hudbě a vynalézání. Narodil se dne 26. března 1698 v obci Helvíkovice u Žamberka ve východních Čechách do chudé zemědělské rodiny Divíškových a dostal jméno Václav. Později byl nadaným studentem a díky podpoře svého vlivného příbuzného mohl absolvovat studium teologie. Když dostudoval a složil řeholní slib, začal používat jméno Prokop a změnil si také příjmení z Divíška na Diviš.
Od roku 1726 Prokop Diviš působil jako kněz na Znojemsku, zároveň vyučoval přírodní vědy. Ve 30. letech 18. století se na své farnosti v Příměticích u Znojma kromě duchovní služby zabýval experimenty s elektřinou. Sám sestrojoval nejrůznější zařízení na výrobu elektřiny. Jeden ze svých prvních vynálezů tohoto druhu nazval elektrum, což mělo podobu skleněné koule připevněné k dřevěnému otáčecímu mechanismu a dotýkající se při rotaci jakéhosi polštářku potaženého kůží, a tak toto zařízení sloužilo k získávání statické elektřiny.
Na přímětické faře také Prokop Diviš velmi často sledoval bouřky a zejména blesky, výsledky pozorování využíval ve svých dalších výzkumech zaměřených na výrobu elektřiny. Moc dobře věděl, že blesky jsou přímo plné elektrické energie, kterou z nich chtěl nějakým způsobem získat. Hodlal vyrobit vhodné zařízení, kterým by to bylo možné udělat. O této problematice si často dopisoval s kolegy z oboru z celého světa, provedl řadu pokusů. Některé z nich realizoval dokonce před samotným císařem Františkem Štěpánem Lotrinským a jeho chotí Marií Terezií. Vladařský pár byl Divišovou prací fascinován a své uznání mu prokázal několika oceněními.
Prokop Diviš nebyl tehdy jediným učencem, který se zabýval problematikou získávání elektřiny z blesků. Stejnému tématu se dlouhodobě věnoval také například Američan Benjamin Franklin nebo Němec Georg Wilhelm Richmann. Druhý jmenovaný při jednom ze svých pokusů zemřel, když do něj uhodil blesk. To se stalo v roce 1753. Někteří badatelé tehdy raději své riskantní výzkumy ukončili, ne však Prokop Diviš. Na tragickou smrt svého kolegy reagoval šířením svých poznatků v oboru v odborných kruzích, aby k podobným nešťastným úmrtím nedocházelo. Jeho zpráva se však tehdy nesetkala s uznáním.
Diviš se ovšem nevzdával! Pokračoval ve výrobě tzv. meteorologického stroje, tedy zvláštního zařízení schopného při úderu blesku zabránit elektrickému výboji. Jednalo se o několik kovových tyčí umístěných na vrcholu vysokého stožáru, který byl dobře uzemněn. A tak vlastně vynalezl první bleskosvod. Dokázal to přesně před 270 lety, dne 15. června 1754. Uznání tohoto prvenství se však Diviš bohužel nedočkal. O dlouhých šest let později, roku 1760, představil svůj bleskosvod (od toho Prokopa Diviše se značně odlišoval) již zmíněný americký vědec Benjamin Franklin, a ten byl oficiálně uznán jako první vynález svého druhu. Důvod byl prostý. Diviš na rozdíl od Franklina primárně sestrojoval zařízení sbírající elektrické výboje, ale náhodou mu z toho vyšel přístroj svádějící blesky. To Franklin už svůj vynález zamýšlel za tímto účelem. Navíc se jeho bleskosvod mnohem snáze a levněji vyráběl.
Prokop Diviš tedy nesklidil uznání v mezinárodních odborných kruzích, ani doma neměl se svým bleskosvodem úspěch. Když o pár let později panovalo extrémní sucho, obyvatelé Přímětic a okolí došli k závěru, že ho má na svědomí právě Divišův bleskosvod u jeho fary. Na jaře roku 1760 zařízení proto zničili. O rok později si ale uvědomili, že udělali chybu, a Divišovi ho pomohli znovu postavit.
Související články
- Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk
- Blesk zasáhl skupinu návštěvníků historické pevnosti, 16 jich zabil
- Úder blesku zranil v rakouských Alpách tři Čechy
- Blesk zabil v Konžské republice 20 lidí, udeřil do stožáru
- Úder blesku v Tatrách: Je viníkem tragédie obří kříž? Vede se ostrá polemika