REFERENDUM O MACRONOVI. FRANCIE PO 30 LETECH Míří K PřEDčASNýM VOLBáM, FAVORITKOU JE LE PENOVá

Nedávné volby do Evropského parlamentu výrazně změnily politickou scénu ve Francii. Po téměř třiceti letech se v zemi budou konat předčasné parlamentní volby, což se naposledy stalo v roce 1997. Informoval o tom server France24.

Již v neděli večer (9. června), kdy byly známy pouze předběžné výsledky evropských voleb, prezident Emmanuel Macron oznámil rozpuštění Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Zároveň vyhlásil termíny předčasných parlamentních voleb – první kolo na 30. června a druhé na 7. července. Reagoval tak na zdrcující porážku své strany, kterou porazila krajní pravice, jak potvrdily oficiální výsledky.

Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené 28letým Jordanem Bardellem, které získalo 31,4 % hlasů. Koalice Besoin d'Europe (Potřebujeme Evropu), do níž patří i strana prezidenta Macrona Obroda (RE), skončila s 14,6 % hlasů na druhém místě. Třetí místo obsadili Socialisté s 13,8 % hlasů.

Mnozí političtí analytici považují rozhodnutí prezidenta Macrona vyhlásit předčasné volby za překvapivé a riskantní, protože by mohlo posílit krajní pravici a vést k další ztrátě křesel v 577členném Národním shromáždění.

Někteří francouzští politologové však uvádějí, že Macron tímto krokem chtěl působit jako odvážný prezident, který čelí problémům přímo. Varoval také, že programy krajní pravice a levice mohou vést k občanské válce, což vyvolalo kritiku opozice.

Pro mnoho voličů budou volby také referendem o osudu prezidenta Macrona, který byl kdysi vnímán jako politik schopný překonat politické rozpory. Macron se stal prezidentem v květnu 2017, nyní však situace vypadá jinak. Přesto zopakoval, že bez ohledu na výsledek voleb zůstane ve funkci až do roku 2027.

Předčasné parlamentní volby proběhnou v napjaté politické atmosféře a velmi krátkém termínu, pouhý měsíc před začátkem olympijských her v Paříži, které začínají 26. července. Politické strany budou mít na volební kampaň jen tři týdny.

Francouzi tedy po dvou letech opět půjdou k volebním urnám, aby zvolili členy dolní komory parlamentu. Národní shromáždění vzniklo během Velké francouzské revoluce v roce 1789 a společně se Senátem tvoří zákonodárnou moc v zemi.

Poslanci se volí na pět let ve dvou kolech přímých voleb. První zasedání nových zákonodárců v Bourbonském paláci (Palais Bourbon), sídle Národního shromáždění, je naplánováno na 18. července.

Podle předvolebního průzkumu, který zveřejnil v pátek deník Les Echos, má krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené Marine Le Penovou dva dny před parlamentními volbami podporu 37 % voličů. 

Ve srovnání s předchozím průzkumem institutu OpinionWay si Národní sdružení polepšilo o dvě procenta. Naopak centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona Obroda (RE) ztratila dvě procenta a klesla na 20 %. Levicový blok Nová lidová fronta (NFC) si udržel stejnou podporu 28 %. Tento průzkum však neobsahoval odhady přerozdělení křesel v parlamentu.

Podle francouzské zpravodajské televize BFM TV, která vycházela z průzkumu společnosti Elabe, by RN mohlo podle hrubých odhadů získat nadpoloviční většinu s více než 289 křesly v parlamentu. Společně s koaličními partnery by vítězná strana mohla získat 260 až 295 křesel.

Výsledky voleb však mohou být značně odlišné, protože ve Francii se koná i druhé kolo, pokud žádný kandidát v daném volebním obvodu nezíská nadpoloviční většinu hlasů a zároveň alespoň 25 % oprávněných voličů. Do druhého kola postupují kandidáti, kteří v prvním kole získali minimálně 12,5 % hlasů.

Související články

2024-06-28T09:47:21Z dg43tfdfdgfd