Informaci o kandidatuře potvrdily agentuře AFP zdroje z exprezidentova okolí. Regionální deník La Montagne tvrdí, že mu tento úmysl potvrdil i Hollande. Podle listu bude kandidovat za Socialistickou stranu, které byl dlouhá desetiletí čelným představitelem, s podporou ostatních levicových stran z Nové lidové fronty. To znamená, že tyto strany proti němu nepostaví v obvodu své kandidáty.

Dohodu, kterou uzavřeli populistická strana Nepodrobená Francie (LFI), socialisté (PS), zelení (EELV) a komunisté (PCF), Hollande ve čtvrtek veřejně podpořil ve snaze zastavit nástup krajní pravice vedené Národním sdružením (RN). Podle některých politologů by RN mohlo zvítězit v předčasných volbách, které ohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron po neúspěchu svého hnutí v nedávných volbách do Evropského parlamentu.

V parlamentních volbách v roce 2022 v prvním obvodu departementu Corrèze, kde chce Hollande kandidovat, zvítězil ve druhém kole kandidát tehdejšího levicového bloku Nupes. Do druhého kola postoupila také kandidátka pravicových Republikánů. Ve volbách do Evropského parlamentu v celém departementu zvítězilo RN, která dostalo 32,5 procenta hlasů. V těchto volbách ale levicové strany kandidovaly odděleně, jelikož se hlasuje za použití poměrného systému.

Návrat bývalého prezidenta do parlamentu je za francouzské páté republiky nezvyklý. Podobný krok v minulosti udělal Valéry Giscard d'Estaing, který byl po svém mandátu v Elysejském paláci poslancem v Národním shromáždění i v Evropském parlamentu.

Hollande byl v prezidentském úřadu v letech 2012 až 2017 a o druhý mandát se neucházel. Za jeho prezidentského mandátu odstartoval svou politickou kariéru ve vrcholných funkcí stávající prezident Emmanuel Macron. Toho si Hollande nejdříve vybral jako zástupce generálního tajemníka v Elysejském paláci a později jako ministra hospodářství.