VěDCI SLEDOVALI BíLé TRPASLíKY A VYKRESLILI ZLOVěSTNý OBRAZ KONCE NAší SLUNEčNí SOUSTAVY
Pokud máte rádi katastrofické scénáře, pak určitě oceníte zlověstný obraz konce naší sluneční soustavy, který vykreslili vědci z University of Warwick....
Pokud máte rádi katastrofické scénáře, pak určitě oceníte zlověstný obraz konce naší sluneční soustavy, který vykreslili vědci z University of Warwick. Dle jejich výzkumu by budoucnost naší sluneční soustavy mohla spočívat v katastrofickém pádu do sevření bílého trpaslíka, což by vedlo k jejímu úplnému zániku.
Chmurná prognóza vyplývá z důkladné studie osudu planetárních systémů, které jsou v zajetí intenzivní gravitační síly bílých trpaslíků vznikajících zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti. Vědci zkoumali osud těchto planetárních těles analýzou přechodů projevujících se poklesem jasnosti hvězd způsobeným objekty, které před nimi přecházejí.
Na rozdíl od obvyklých přechodů způsobených obíhajícími planetami mají přechody vyvolané úlomky kolem bílých trpaslíků odlišný vzorec. Jsou chaotické a neuspořádané, což naznačuje, že tělesa procházejí extrémně destruktivním procesem.
Chmurný osud planet u bílých trpaslíků
„Předchozí výzkumy ukázaly, že když se asteroidy, měsíce a planety přiblíží k bílým trpaslíkům, silná gravitace těchto hvězd roztrhá malá planetární tělesa na menší a menší kousky,“ vysvětlil v tiskové zprávě Amornrat Aungwerojwit z Naresuan University, který vedl studii.
Trosky někdejších planetárních objektů pak do sebe vzájemně narážejí, čímž dochází k jejich postupnému rozmělňování na prach, který nakonec spadne do bílého trpaslíka. Ve snaze získat další poznatky o tom, jak jsou tato tělesa rozrušována, analyzovali vědci v průběhu sedmnácti let změny jasnosti tří bílých trpaslíků. Zajímavostí je, že každý z nich vykazoval odlišné chování.
Jeden z bílých trpaslíků, označovaný jako ZTF J0328-1219, se v posledních letech jevil jako stabilní, ale před čtrnácti lety vykazoval známky velké katastrofické události. Další hvězda – ZTF J0923+4236 – nepravidelně pohasínala každých několik měsíců a vykazovala chaotickou proměnlivost jasu v řádu minut, načež opět zjasňovala. Třetí bílý trpaslík – WD 1145+017 – se zpočátku choval v souladu s teoretickými předpověďmi, ale v poslední studii překvapivě nevykazoval žádné přechody.
Co čeká sluneční soustavu?
Zatímco bezprostřední budoucnost naší sluneční soustavy se zdá být bezpečná, případná přeměna Slunce na červeného obra a následně na bílého trpaslíka představuje hrozivý scénář. Zemi a další nebeská tělesa v naší sluneční soustavě by čekal dramatický zánik v podobě roztrhání gravitačními silami bílého trpaslíka.
„Smutnou zprávou je, že Země bude pravděpodobně pohlcena rozpínajícím se Sluncem dříve, než se stane bílým trpaslíkem,“ konstatuje profesor z katedry fyziky na University of Warwick Boris Gaensicke. „Co se týká zbytku sluneční soustavy, některé z planetek nacházejících se mezi Marsem a Jupiterem a možná i některé z Jupiterových měsíců mohou být vytrženy a mohou se dostat dostatečně blízko k případnému bílému trpaslíkovi, aby prošly procesem drcení, který jsme zkoumali.“
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v úterý 9. dubna v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Toto recenzované vědecké periodikum publikuje výsledky původního výzkumu v oblasti astronomie a astrofyziky.
Přečtěte si také:
2024-04-20T06:54:46Z dg43tfdfdgfd