VíCE NEž 30 % VYROBENé SVěTOVé ELEKTřINY POCHáZí Z OBNOVITELNýCH ZDROJů. EVROPA JE NADPRůMěRNá
Některá zahraniční média označují tuto událost jako „bod zlomu či zvratu“. Ze zprávy analytické společnosti Ember totiž vyplývá, že se více než 30 % světové...
Některá zahraniční média označují tuto událost jako „bod zlomu či zvratu“. Ze zprávy analytické společnosti Ember totiž vyplývá, že se více než 30 % světové elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů. Dobrou zprávou je i skutečnost, že Evropská unie tento celosvětový průměr výrazně předstihuje. Údaje vycházejí z dat z 80 zemí, které představují 92 % světové poptávky po elektrické energii, a historické údaje z dalších 215 zemí. Podrobnosti přináší web Euronews.
Díky rychlému nárůstu větrné a solární energie dosáhly obnovitelné zdroje v roce 2023 rekordního podílu na celosvětové výrobě elektřiny. Podíl zelené elektřiny na celkové výrobě vyskočil z 29,4 % v předloňském roce na 30,3 % v roce loňském, což je nové maximum. Dle odborníků z Ember znamená tento rok zlom v přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a uhelná a plynová energetika je dle nich na prahu dlouhodobého poklesu.
Zdaleka nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny je solární energie, jejíž podíl na výrobě elektřiny se zvýšil ze 4,6 % v roce 2022 na 5,5 % v loňském roce. Jedná se o pokračování dlouhodobého trendu, který mimo jiné souvisí se setrvalým poklesem cen budování solárních elektráren.
Klesá podíl fosilních paliv
Podíl výroby z fosilních paliv klesl z 61,4 % v roce 2022 na 60,6 % v roce 2023, ale množství elektřiny vyrobené z těchto paliv mírně vzrostlo kvůli 2,2% nárůstu celkové poptávky po energii, především v Číně. Jaderná energie poskytovala 9,1 % elektřiny – stejně jako v roce 2022. Celosvětový růst obnovitelné energie mohl být ještě vyšší, nebýt poklesu výroby energie z vodních elektráren. Ten byl způsoben suchem v Číně a dalších částech světa.
Dle Hannah Broadbent bude další prudký nárůst využívání větrné a solární energie znamenat, že by v absolutních číslech měla v roce 2024 klesnout výroba z fosilních paliv. Stalo by se to poprvé mimo ekonomické krize nebo pandemie, a to i přes neustále rostoucí poptávku po elektřině.
„Skutečně si myslíme, že rok 2023 byl v historii energetiky zásadním zlomem,“ říká Broadbent. „Nejenže obnovitelné zdroje dosáhly tohoto historického milníku, ale věříme, že to bude také maximum výroby energie z fosilních zdrojů. Očekáváme, že od tohoto roku začne výroba z fosilních zdrojů na globální úrovni klesat.“
Velmi dobře si vede Evropská unie
Evropská unie je v tomto směru daleko před celosvětovým průměrem. Z obnovitelných zdrojů vyrábí 44 % elektřiny. Rozvoj solární a větrné energie probíhá v tomto bloku mnohem rychleji než ve zbytku světa a v roce 2023 se tak EU podílela na celosvětovém růstu 17 %.
Řecko má s 19 % druhý nejvyšší podíl solární energie ve svém energetickém mixu na světě, následuje Maďarsko (18 %) a Nizozemsko (17 %). Na prvním místě se v celosvětovém žebříčku umístilo jihoamerické Chile s téměř 20 %
Svůj podíl na růstu obnovitelných zdrojů v EU má, kromě snahy o snížení emisí, ruská invaze na Ukrajinu, která zvýšila naléhavost přechodu na čistou energii v zájmu zbavení se závislosti na fosilních palivech – nejen uhlí, ale také plynu z Ruska. To byl jeden ze zásadních impulsů pro urychlení přechodu v celé EU. Evropská unie je nyní na dobré cestě ke svému cíli, aby do roku 2030 obnovitelné zdroje tvořily 72 % výroby elektřiny.
Přečtěte si také:
2024-05-09T11:50:04Z dg43tfdfdgfd