EXTRéMNí ZMěNY POčASí POVEDOU K MASOVé MIGRACI. VěDCI VARUJí PřED ROZšířENíM JEDOVATýCH HADů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

Očekává se, že s poklesem tropických a subtropických ekosystémů do roku 2070 budou některé druhy hadů méně rozšířené, ale jiné, jako například zmije gabunská, by mohly zaznamenat až 250% nárůst přirozeného prostředí. Předpokládá se také, že místa výskytu zmije skvrnité a rohaté se do roku 2070 více než zdvojnásobí.

Autoři studie zdůrazňují, že přeměna půdy na zemědělskou a chovnou pro hospodářská zvířata ničí a fragmentuje přirozená stanoviště, na kterých jsou hadi závislí. Některé druhy se však dokážou přizpůsobit novým podmínkám, protože pole poskytují nový zdroj potravy, například v podobě hlodavců.

Autoři studie zdůrazňují, že objev hadů na nových místech by měl sloužit jako varovný signál k zahájení ochranných opatření pro sebe i pro životní prostředí.

Tisíce invazních druhů zavlečených do nových ekosystémů přitom způsobují globální ekonomice každoročně ztráty odhadované na více než 423 miliard dolarů. Poškozují totiž přírodu, potravinové systémy a lidské zdraví, uvedl server CNN.

Šíření rostlin a živočichů na místa mimo jejich přirozený výskyt je přitom často způsobeno změnou klimatu pozorovatelnou napříč celým světem. V České republice byl například zaznamenán nový druh savce, bělozubka tmavá. Drobný hmyzožravec, původně pocházející z Afriky je důležitý pro studium biodiverzity a pro lepší pochopení toho, jak klimatické změny ovlivňují migraci různých druhů.

Stále více na sever migruje také hmyz, který s sebou přináší i pro některé státy dosud vzácné nemoci. V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Nyní je hrozbě nákazy horečkou dengue vystavena polovina světa. Podle serveru Le Monde to uvedli odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci online informačního setkání o této virové nemoci, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. 

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře. Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. 

2024-05-06T14:01:49Z dg43tfdfdgfd