ZACHRáNí UKRAJINU SOVěTSKé TANKY? JEJICH PřESTAVBA JE PRO ZBROJOVKY DOBRý BYZNYS

Od prvního dne dodávek západních zbraní na Ukrajinu mají ve směsici výzbroje unikátní postavení bojové tanky. Těžce pancéřovaná a vyzbrojená vozidla připomněla vojenským stratégům, že ještě nepatří do starého železa. Zatímco však západní stroje docházejí, oči ukrajinského velení se opět upírají na východní Evropu.

Prvními dvěma zeměmi, které poslaly na Ukrajinu tanky, byly Česká republika a Polsko. Nutno podotknout, že v našem případě se relativně masivní dodávky tanků na Ukrajinu už dávno proměnily z čistě vládní pomoci, poskytované bezplatně, na velmi výhodný byznys. České zbrojovky, primárně Excalibur Army, spadající pod konsorcium Czechoslovak Group, zajistily Ukrajině už desítky a možná stovky tanků, nejčastěji typu T-72 různých variant. Všechny jsou však Ukrajině prodávány, nikoli darovány.

A protože Ukrajina v současné době přirozeně nedisponuje dostatečnými financemi, aby si mohla dovolit kupovat gigantické množství zbraní, které potřebuje ke svému přežití, vytvořila se ve východní Evropě jakási manufaktura na peníze. Východoevropské zbrojovky s výbornými styky ve třetím světě, které si podržely nebo obnovily z dob existence socialistického společenství, shánějí starou sovětskou techniku, která sice nedosahuje kvalit západní, ale je k mání hned, ve velkých počtech a ukrajinští tankisté ji umí ovládat. Zbrojovky ji částečně zmodernizují, pošlou na válečné území, přičemž vše platí západní spojenci.

České tanky z Excalibur Army

Mezi dodávkami na Ukrajinu se už etabloval dříve neznámý typ tanku T-72EA, kde EA znamená Excalibur Army. Tyto stroje neprocházejí zdaleka tak hlubokou modernizací jako typ T-72M4CZ, jde de facto z větší části jen o rekonstrukci starých tanků, jejich omlazení, nahrazení nefunkčních modulů fungujícími.

Tank, který byl poprvé představen na veletrhu vojenské techniky IDET těsně před válkou, je velmi podobný ruskému T-72B1. Nese dynamické pancéřování Kontakt-1, má zvýšený výkon motoru, který však zůstal původní, pozorovací vybavení není vyměněné za moderní termovize jako u polské nízkonákladové modernizace T-72M1R, české firmy však alespoň zavedly moderní noční zesilovač jasu, který i tak zlepšuje výkon tanku za zhoršených světelných podmínek a v noci.

Česká republika by mohla dodávat prostřednictvím EA tento typ na Ukrajinu i dál, bude důležité zajistit dodávky starších T-72, kterých by po světě mělo být ještě dost. Jak uvedl polský odborník na vojenskou techniku Adam Swierkowski, minimálně deset T-72M má ještě Armáda České republiky a dále je tu několik T-72M4CZ, které prochází tzv. „technickým zhodnocením“ a jejichž budoucí angažmá na Ukrajině nepřímo naznačil náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Nečekaný dárce – Maroko

Marocká armáda před lety pořídila z Běloruska stovku tanků T-72 ve verzi T-72B, tedy po druhé generální modernizaci. Právě tyto tanky se staly předmětem spekulací o dodávkách na Ukrajinu už dříve, když měly projít revizí, přestavbou a modernizací na variantu T-72EA v České republice. Nakonec se však ukázalo, že se jednalo o jen zhruba rotu tanků a balík náhradních dílů. Kompletní počet tanků T-72 v Maroku by měl podle Swierkowského dosahovat až 148 kusů, přičemž dříve zmíněný dar 90 z nich Ukrajině měla vyvážit dodávka tanků Merkava Mk.3 dodaných Izraelem.

Po teroristických útocích z loňského října však izraelská vláda tento typ exportu pozastavila a nyní se spekuluje o tom, že se do celé věci vloží samotná americká administrativa. Stejně jako dříve v případě Polska by totiž mohla do Maroka poslat starší modernizované tanky M1A1 Abrams za ty, které Maroko dodá skrze Českou republiku Ukrajině. Každopádně polský autor naznačuje, že v další dodávce na Ukrajinu by z Maroka mělo odejít až 24 kusů T-72.

Balkánská cesta – Slovinsko a Chorvatsko

Jugoslávská armáda se dlouhá léta snažila soustředit na vývoj vlastní vojenské techniky a dosáhla v tom značné míry nezávislosti. Přesto však v Sovětském svazu objednala tanky T-72, které v jugoslávské armádě nesly označení M-84. Tento typ si poté rozdělila většina nástupnických zemí. Proto je najdeme nejen v Srbsku, ale například také v Chorvatsku nebo Slovinsku. Obě země, které jsou dnes součástí NATO, daly najevo, že jsou ochotné část svých zásob odeslat bojujícím Ukrajincům.

Chorvatsko, které se nachází právě uprostřed velké modernizace vlastní armády, má dlouhodobě zájem o německé tanky Leopard 2. Po zahájení ruského útoku se měly v arzenálu zhruba sedmi desítek modernizovaných M-84 hledat ty nejméně opotřebované s tím, že stejně jako v případě dalších zemí, například Slovenska a České republiky, jejich dodávky na Ukrajinu pokryjí převody starších německých tanků chorvatským pozemním silám. Druhou zvažovanou variantou je opakování bulharského scénáře, kdy Bulharsko sice neobdrželo větší počty západní techniky za svou, dodanou na Ukrajinu, ale získalo peníze pro vlastní zbrojní průmysl, který tak může dále modernizovat další zbývající stroje.

Ještě mnohem zajímavější je situace u slovinských M-84. Přestože je Slovinsko malá země, která nedisponuje velkým počtem vojenské techniky, poslalo už na Ukrajinu prapor tanků M-55S (hluboce modernizované T-55A) a bezmála šest desítek pásových obrněnců M-80A a kolových Valuk. Slovinsko aktivně provozuje pouze jednu rotu o čtrnácti tancích M-84, v rezervě má však další prapor (do 40 strojů) v neznámém stavu. I Slovinsko přitom pokukuje po starších verzích německých leopardů a spekuluje se, že by mohlo, stejně jako ČR, obdržet stroje přímo od německé zbrojovky Rheinmetall, která od švýcarské vlády odkoupila licenční Leopardy 2A4, vyrobené na přelomu 80. a 90. let.

Pomoc z nečekané strany? Kypr a Pákistán

Je vcelku málo známo, že tanky řady T-80, pokročilejšími proti T-72, disponují středomořský Kypr a dálněvýchodní Pákistán. Kypr, který je úzce spojen s Řeckem, jež provozuje také značné množství ruské techniky, má k dispozici kolem osmi desítek modernizovaných tanků T-80U. O jejich možném převodu na Ukrajinu se hovoří už od začátku války, na začátku roku 2023 však kyperské úřady oznámily, že by podpořily výměnu za německé stroje Leopard 2. To se však ukázalo být nereálné vzhledem k dlouhým dodacím lhůtám nově vyrobených strojů, a tak se řešení hledalo, stejně jako v případě Maroka, v Izraeli.

V červnu 2023 se objevily zprávy o zájmu Kypru nakoupit až dvě stovky starších tanků Merkava Mk.3. Zde je nutné poznamenat, že hornatý Kypr je přesně ten typ terénu, pro který jsou tanky Merkava stavěné, suchý, horký a kamenitý. Spekulovalo se dokonce o tom, že je dohoda připravena a první kyperské osádky měly zahájit výcvik na merkavách. Stejně jako v případě Maroka však zatím vše zmařily teroristické útoky hnutí Hamás. Po něm se starší tanky dostaly opět do boje v rámci záložních obrněných jednotek.

Světlo na konci tunelu však znamenalo prohlášení kyperské vlády z ledna letošního roku, ve kterém Kypřané oznámili, že hodlají T-80 tak jako tak vyřadit. Jejich případná náhrada by však vzhledem k neustálému napětí s Tureckem musela přijít rychle. To omezuje možnosti na nějaký složitý výměnný obchod s Jižní Koreou (a jejími tanky K2 Black Panther, které jsou stavěné pro stejný typ terénu) nebo pro rychlé dodávky německých leopardů, například od Rheinmetallu, či americké dodávky modernizovaných M1A1 tak, jako je dostalo Polsko.

V mainstreamových médiích se méně mluvilo o zemi, která provozuje T-80, a to o Pákistánu. Ten je sice blízkým čínským spojencem, od konce 90. let však provozuje přes tři stovky tanků T-80UD, které nakoupil právě na Ukrajině. A ačkoli se to málo ví, i Pákistán, který čelí velkým ekonomickým problémům, se už na podpoře Ukrajině podílí. Umožňuje západním letounům přistávat na svých základnách, spekuluje se o tom, že měl na Ukrajinu prodat také značné množství dělostřelecké munice.

Pákistán má s provozem jinak chválených T-80 dlouhodobé problémy, které měla vyřešit servisní smlouva, uzavřená krátce před útokem Ruska na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že ukrajinské zbrojovky mají však v současné době plné ruce práce s udržováním techniky vlastní armády, dá se jen stěží očekávat, že bude tato smlouva naplněna. V této chvíli by tak mohl být Islámábád nakloněn tomu odeslat na Ukrajinu minimálně část své flotily T-80UD (před časem se hovořilo o posíleném tankovém praporu o 44 kusech), a to za dohodnutý servis, nebo ekonomickou pomoc.

Ať už slovinské, chorvatské nebo pákistánské dodávky dopadnou nebo nikoli, v porovnání se západními dodávkami tanků je zjevné, že hlavní pomoc při obraně Ukrajiny budou i nadále tvořit staré sovětské konstrukce, posbírané po celém světě koalicí ukrajinských spojenců.

Důležitou roli v tomto úsilí hrají české zbrojovky.

2024-07-04T03:47:34Z dg43tfdfdgfd