TREST SMRTI JE VYLOUčENý, PříSNěJší ZáKONY NUTNé, SHODUJí SE SOUDCE A SENáTORKA
Brutalita a bezohlednost pražského vraha Jiřího Dvořáka, podobně jako loňská předvánoční zavraždění 14 lidí Davidem Kozákem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, rozproudily ve společnosti diskusi o trestu smrti. Bylo by na místě za mimořádně surové zločiny posílat pachatele na popraviště? Soudce Kamil Kydalka i senátorka Hana Marvanová, kteří o případu Jiřího Dvořáka diskutovali u kulatého stolu Deníku, soudí, že někteří pachatelé by si absolutní trest zasloužili.
Trest smrti v Československu zrušilo 2. května 1990 tehdejší Federální shromáždění. Stát se tím pár měsíců po listopadové revoluci přihlásil k většině evropských států, které absolutní trest zakazují. „V Evropě je dnes nemožné, ba úplně vyloučené trest smrti udělit,“ řekl Kydalka.
Upozornil, že člověk nemůže nikdy se stoprocentní jistotou vyloučit, že navzdory rozvoji forenzního vyšetřování se souzený skutek odehrál jinak. „Pokud bychom odsoudili na smrt nevinného člověka, stali bychom se sami pachateli justičního zločinu,“ dodal. I takové případy se ve světě odehrály a odehrávají.
Popravy zrušilo k roku 2019 celkem 142 států světa, kromě jiných kompletně celá Evropská unie. Stalo se tak buď zákonem, jako v Česku, nebo tresty zůstaly v právních řádech, ale přestaly se vykonávat.
Naopak 56 zemí trest smrti stále používá. Proti zrušení poprav panuje silný odpor zejména v USA, Asii a v arabském světě. Z 55 afrických zemí ovšem zrušily trest smrti už čtyři pětiny států.
Deník v rozhovorech s policejními vyšetřovateli zjistil, že nemálo doživotně odsouzených pachatelů by si trest smrti po několika letech ve vězení přálo. Část z nich pak za mřížemi zvolí sebevraždu.
Podle desetiletých statistik Evropského parlamentu popraví ve 20 státech světa justiční orgány od 657 do 993 zločinců ročně.
Plných 86 procent poprav se dle Amnesty International vykonává jen ve čtyřech zemích - Íránu, Saúdské Arábii, Iráku a Egyptě. Mimo statistiky je Čína – tamní úřady exekuce chrání jako státní tajemství.
V souvislosti s případem vraha Dvořáka, kterému se věnuje první díl nové série Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka, diskutovali soudce Kydalka a senátorka Marvanová také o českých zákonech, které umožňují pachatelům zločinů nakoupit si bez větších překážek zbraně nebo látky, kterými lze zabíjet či terorizovat okolí. „Jak je možné, že si u nás někdo volně, bez registrace, koupí kyselinu sírovou? Nebo nakoupí palné zbraně, i když je v péči psychiatrů?“ podivila se s odkazem na předvánočního střelce z pražské filozofické fakulty Marvanová.
Podle soudce i senátorky nazrál čas ke zpřísnění zákonů. „Vražednému činu šílence nelze nikdy stoprocentně zabránit, úpravou a dodržováním zákonů je ale možné pachatelům jejich činy ztížit,“ shodli se.
Násilné trestné činy v Česku
- Každý týden jsou v Česku zavražděni 3 lidé.
- V roce 2023 bylo spácháno 159 vražd, o devět více než v předcházejícím roce. Policejní statistiky uvádějí, že dokonaných vražd bylo 68, ve stádiu pokusu 86 a ve stádiu přípravy 5.
- Celkem 86 těchto skutků bylo podle detektivů motivováno osobními vztahy, což je současně i suverénně nejčastější vražedný motiv.
- Kriminalisté neregistrovali žádnou vraždu na objednávku ani vraždu novorozeného dítěte matkou.
- Počet vražd se ovšem nerovná počtu zavražděných lidí, protože v rámci jednoho skutku může být objektem napadení více osob. Loni tedy bylo zavražděno 81 lidí, což je o 7 méně než v roce 2022.
- Policisté v roce 2023 vyšetřovali 13 115 případů násilné kriminality. Největší nárůst zaznamenali u trestného činu úmyslné ublížení na zdraví, těch se loni v Česku odehrálo 4263.
- Opětovně roste i násilí v rodinách, kdy se jedná hlavně o týrání osoby žijící ve společném obydlí (463 případů) a týrání svěřené osoby (269 případů).
- Denně policie odhalí 2 případy násilné kriminality v rodinách. Tyto trestné činy souvisí hlavně se vztahy v rodinném prostředí a jakákoliv prevence je velmi komplikovaná.
Zdroj: Policie ČR