TREFILI JSME BRANKU HNUTí ANO, KTERé OBJEKTIVNě NAHRáVá RUSKU, řEKL FIALA

Pravidelná premiérská debata se ve čtvrtek odpíchla od ankety Deníku. V ní se 87 procent čtenářů vyslovilo pro oslavu osvobození Československa Rudou armádou. To si připomněli i vrcholní představitelé České republiky. Mění se přesto nějak pohled na dějiny vzhledem k ruské agresi na Ukrajině? Například v Polsku 8. květen není státní svátek.

„Pohled na dějiny se nemění, i když jejich interpretace z hlediska přítomnosti je permanentně přítomná. To je trvalý stav. Po listopadu 1989 jsme velmi správně srovnali historické informace, abychom věděli, že Československo nebylo osvobozeno pouze Rudou armádou, ale také americkými jednotkami. Že jsme se sice zbavili nacistické totality, ale vyústilo to v jinou totalitu a další léta jsme byli ovládání Sovětským svazem. To jsou historická fakta. Ale zpochybňovat to, že 8. května oprávněně slavíme porážku nacistického Německa a osvobození naší země, by určitě nebylo správné,“ řekl Fiala.

Cedulka u sochy Zdeňka Nejedlého je chytrá cesta

Jak se předseda vlády dívá na to, že někdo polil červenou barvou sousoší Karla Pokorného Sbratření ve Vrchlického sadech nebo na petici vyzývající k odstranění plastiky československo-sovětského přátelství ve stanici metra Anděl? „Ve společnosti, zdaleka nejen naší, vždycky běží debata o tom, které historické pomníky a připomínky minulosti máme ponechat a které zbourat a nahradit jinými. Ne vždy se to musí hned rozhodovat politicky, je dobré, když výměna názorů mezi odborníky a skupinami probíhá. O minulosti se máme bavit, snažit se jí poznávat i proto, abychom ji znovu nemuseli prožívat,“ uvedl Fiala.

Premiér pak dodal, že pokud jde o jednoznačný výraz útlaku, brutality a nespravedlnosti a je to tak vnímáno i veřejností, je odstranění namístě. „V jiných případech je možné postupovat i chytře. Učebnicovým příkladem je vysvětlující cedulka před sochou Zdeňka Nejedlého v Litomyšli, která poukazuje na jeho přínos pro českou kulturu a současně jeho negativní činy. I tak se lze s kontroverzní minulostí vyrovnat, aniž by se pomník musel odstranit,“ sdělil.

Ruské vlaječky na Babišovi byla nadsázka, ale oprávněná

Historie dávná i nedávná se promítá také do současného dění, zvláště v předvolebním období. Koalice Spolu vyobrazila Andreje Babiše a Kláru Dostálovou s ruskými vlaječkami na tvářích a jejich heslo Česko pro tebe všecko změnila na Rusko pro tebe všecko. Za to si vysloužila takřka jednomyslnou kritiku, ohradil se i prezident Petr Pavel, který uvedl, že to není příspěvek k vyšší politické kultuře a větší důvěře v politiky.

Co k tomu ODS, TOP 09 a lidovce vedlo? „Byla to jedna webová stránka, kterou volební tým Spolu zaregistroval s hlavním volebním heslem hnutí ANO. Pokud i někteří novináři uvádějí hnutí ANO jako vzor profesionality při kampaních, tak tady udělalo školáckou chybu, když si nezaregistrovalo doménu se svým hlavním heslem. Náš tým na to upozornil a použil určitou negativní nadsázku. Jinak naše billboardy a kampaň jsou pozitivní, objíždíme celou Českou republiku, mluvíme s lidmi a nabízíme jim náš program. Ale upozornit na problémy hnutí ANO a existenci jeho proruských tónů, není nic špatného,“ prohlásil šéf ODS.

Moderátorka připomněla, že primárně nejde o doménu, ale o podstatu toho sdělení, které zkrátka nesedí. Hnutí ANO lze vyčíst leccos, ale ne to, že by dělalo všechno pro Rusko. Uznává Petr Fiala, že Spolu se předvedlo jako tým Paris Saint Germain, který proti Dortmundu šestkrát trefil brankovou konstrukci, ale gól nedal? Byla to chyba, úlet, minutý terč? „Myslím, že jsme branku trefili. Jednoznačně o tom svědčí debata, která se o tom vede. Ať se všichni podívají na stránky a sociální sítě hnutí ANO a Andreje Babiše. Každý den je tam osobní útok na mě a zpochybňování toho, co dělá Česká republika ve prospěch Ukrajiny. Byla to určitá nadsázka, což chápe většina lidí,“ zdůraznil premiér.

Zároveň ujistil, že nemá žádný problém zmíněnou grafiku hájit. „Když mě někdo neustále označuje za ukrajinského premiéra, zpochybňuje náš postoj k Ukrajině a její podporu, muniční iniciativu, říká věty o tom, že nezavleče zemi do války, tak ačkoliv to tak nemusí být myšleno, ve finále nahrává Rusku, jemuž to vyhovuje. Pak se nemůže divit, že je za to kritizován,“ prohlásil lídr Spolu Petr Fiala.

Na poznámku, že lidé ze Spolu ovšem vždycky tvrdili, že nejsou jako oni, reagoval slovy: „Za tím si stojím. Každý se může podívat na sociální sítě a přesvědčit se, kdo vede negativní kampaň. Mě trápí rozdělení společnosti a politická kultura ve společnosti. Pokud tato naše webová stránka přispěla k tomu, že o tom budeme víc diskutovat, je to jenom dobře.“

Chceme mít velvyslance v Moskvě

Česká vláda rozhodla o odvolání velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňky. Jak dlouho bude tento post neobsazený? „To je informace, kterou nemohu sdělit, nicméně mohu říct, že moje přesvědčení je, že Česká republika, stejně jako její spojenci, má mít v Moskvě diplomatické zastoupení na úrovni velvyslance. Načasování je z několika důvodů složitá věc. Rozebírat je nechci, ale cílový stav je mít v Moskvě velvyslance.“

Podívejte se, co si premiér Petr Fiala myslí o možném novém českém velvyslanci v Moskvě: 

Nepovedená výměna ministra

Rošáda kolem ministra pro vědu, výzkum a inovace se nedá nazvat jinak než průšvih. Helenu Langšádlovou měl vystřídat kandidát TOP 09 Pavel Tuleja. Ten se nominace vzdal, když vyšlo najevo, že publikoval v periodikách s nedobrou pověstí i nevalná úroveň jeho vědecké práce.

Nešlo si to nějak předem ověřit a trapas odvrátit, neboť nejde jen o reputační problém TOP 09, ale celé vlády? „Myslím, že nešlo. Pan Tuleja má za sebou úspěšnou akademickou kariéru, byl dvakrát zvolen rektorem, rozhodoval o zásadních věcech jako člen vědeckých rad. Za tu dobu se nepřišlo na žádný problém s jeho publikacemi,“ míní Fiala.

Není ale právě to děsivé? Jak je možné, že až novináři na základě Tulejovy vládní nominace zjistili, že dvojnásobný rektor publikoval v nedůvěryhodných časopisech, výsledky jeho vědecké práce byly slabé a svůj problém nakonec hodil na doktorandku, takže pohořel i jako pedagog? „Buďme spravedliví. Pan docent Tuleja v první chvíli, kdy se objevily pochybnosti o etice jeho publikační činnosti, odstoupil z pozice kandidáta na funkci ministra. To je správný demokratický postoj, který lze ocenit. Samotný fakt publikování v predátorských časopisech není stejné provinění jako plagiátorství. Seznam těch časopisů se postupně utvářel a jeho nejznámější autor Jeffrey Beall měnil jeho kritéria. Dokonce ani neplatí, že všechny články v nich zveřejněné jsou špatné. Debata se postupně kultivuje a upřesňuje a dnes je každému jasné, že když v nich publikuje, porušuje etiku vědecké práce. Před deseti patnácti lety to tak zřejmé být nemuselo. Patřím k těm, kteří hodně dbají na etiku výzkumu, ale nemohu nezohlednit, že se i díky informačním technologiím celý systém vyvíjí,“ soudí premiér.

Takto se vyjádřil v debatě Deníku Petr Fiala k rošádě na postu ministra pro vědu:

Nerudová má podobný problém jako Tuleja

Jenže nejde jen o seznamy časopisů pochybné kvality, neboť každý vědec hodný toho jména musí znát průběh a metodiku uveřejňování prací v renomovaných periodicích. V těch impaktovaných se to nepovede během dvou týdnů, bez posudku recenzentů a podobně.

Jde-li o reputační problém, může se stát člověk, který má na kontě takový lapsus, kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku? Danuše Nerudová, kterou možná navrhne STAN, takovou zátěž má. „Hnutí STAN žádného kandidáta zatím nenavrhlo a nakonec o něm bude rozhodovat vláda. Na všechny tyto otázky je tedy dost času. Pravda je, že má-li se někdo přímo zabývat koordinací podpory výzkumu, předsedat Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která mimo jiné schvaluje metodiku hodnocení vědeckých výsledků, jakékoli pochybnosti o etice publikování jeho prací nejsou dobrou výchozí pozicí. Proto jsem přivítal rozhodnutí pana docenta Tuleji,“ argumentoval premiér.

Moderátorka trvala na odpovědi, zda by pro něj jako bývalého rektora, vědce a vysokoškolského profesora byl problém, kdyby kdokoli z koaličních partnerů navrhl na eurokomisaře někoho, kdo publikoval v predátorských časopisech. „Podíval bych se na to, v jaké době a souvislostech to bylo, a pak bych k tomu mohl říct závazné stanovisko. Obecně platí, že u určitých typů funkcí nemají být pochybnosti o kvalitě vědecké práce kandidáta. Dnešní pohled se ovšem od praxe před několika lety odlišuje. Já jsem vždy všem doporučoval, aby publikovali v časopisech, které znají, čtou a jsou vědeckou komunitou respektované,“ konstatoval.

Je věda víc než zmrzlé borůvky?

Místo po Heleně Langšádlové zřejmě obsadí poslanec Marek Ženíšek. Ten v médiích už uvedl, že pokud má stát na kompenzace za zmrzlé borůvky, měl by najít i víc peněz na podporu vědy. V tom ho při přípravě rozpočtu, jehož první verzi musí vláda odeslat do konce května do sněmovny, premiér podpoří? „Podpora výzkumu je jednou z našich priorit, což se projevuje v penězích. V letošním rozpočtu jsou kapitoly na výzkum, vzdělávání a obranu jedněmi z mála, kde objem výdajů neklesal, naopak tam byl mírný nárůst. Vedeme debatu o rozpočtu na příští období, neboť všechny požadavky uspokojit nemůžeme,“ uvedl Fiala.

Vyzval přitom k opatrnosti při srovnávání. „U zemědělců došlo v některých oblastech ke stoleté přírodní kalamitě. Bavme se o prioritizaci prostředků, které máme, a věda určitě bude patřit k těm, které se budeme snažit vybavit dostatečnými finančními prostředky,“ uzavřel Petr Fiala květnovou premiérskou debatu.

2024-05-09T16:29:00Z dg43tfdfdgfd