V sociálních službách dostanou možnost pracovat i lidé, kteří mají záznam v rejstříku trestů. Dosud to nebylo možné. Právě organizace, které v tomto odvětví působí, se v současné době potýkají s výrazným nedostatkem personálu. Od rozhodnutí poslanců si proto slibují, že tuto díru alespoň částečně zacelí.
Záznam v rejstříku testů by už neměl být překážkou v práci v sociálních službách, například v domovech důchodců a podobně. Poslanci v minulých dnech totiž schválili změnu v zákoně o sociálních službách, která to umožní. Podle odborníků tato úprava narovná podmínky mezi sociálními a zdravotními službami, kde tato praxe roky úspěšně funguje.
Práce trestanců má mít určité limity. Dveře do sociálních služeb budou mít otevřené jen ti lidé, kteří se dopustili neúmyslného trestného činu s malou společenskou škodlivostí, například způsobili dopravní nehodu a podobně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje velké změny v sociálních službách:
Navíc jejich trestný čin nesměl mít žádnou souvislost s činností při poskytování sociálních služeb. „Možnost zaměstnávat lidi se záznamem v rejstříku trestu nejen ve zdravotnictví, ale i v sociálních službách, vnímáme jako důležitý dílčí úspěch na cestě za lepší péčí a lepšími podmínkami pro ni,” uvedla ředitelka organizace Mila, která spolupracuje s řadou domovů pro seniory, Simona Bagarová.
Sociální služby se již dlouhou dobu potýkají s nedostatkem pracovních sil a odborníci odhadují, že jim v současné době chybí asi tři tisíce lidí. Největší nedostatek profesionálů je v přímé péči, tedy například u pečovatelů. Organizace se přitom obávají, že by se mohl prohlubovat tím, jak česká populace stárne a bude potřebovat více lidí, kteří o seniory budou pečovat.
V sociálních službách chybí lůžka i pečovatelky. O lidi by v budoucnu mohli pečovat také roboti:
Předsedkyně Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková doplnila, že lidé se záznamem v rejstříku trestů nemohli pracovat ani v organizacích, které se odsouzenými přímo zabývají. Změna v zákoně tedy těmto lidem sociální služby zpřístupní. „Mezi našimi klienty o takovou práci vysoký zájem, zejména mezi ženami. Chtějí dělat práci, která jim dává smysl,“ doplnila Smiggels Kavková.
Kromě toho, že by změna pomohla řešit nedostatek pracovníků v sociálních službách, dává také druhou šanci lidem, kteří svých trestných činů litují a potřebují pro další život zažít pocit užitečnosti a smyslu.
„První krok k úspěchu je snaha pochopit člověka se složitou minulostí namísto jeho odsouzení,“ vysvětlila řádová sestra Konsoláta. Ta vede zařízení následné péče v pražských Řepích, kde odsouzené ženy získávají praxi a rekvalifikaci pro práci sanitářky.
Drahuše Řezníčková už třicet let obstarává klienty u nich doma, včetně odlehlých samot v podhůří Krkonoš:
Předsedkyně Smiggels Kavková upozornila na to, že ubude peněz v Evropském sociálním fondu plus, který je zaměřen na financování služeb pro lidi, kteří potřebují sociální pomoc. Mimo jiné i pro lidi vracející se z výkonu trestu.
„Prostředky z evropských programů využívá přibližně třetina našich členských organizací. Je to jeden z klíčových zdrojů pro financování služeb postpenitenciární péče. Pokud v nadcházejících letech nebudou v programech potřebné prostředky, tyto služby zaniknou,” varovala.
Zmíněné nevládní organizace ročně pracují se zhruba pěti tisíci propuštěnými ročně, tedy asi s polovinou všech lidí, kteří se ročně vracejí z vězení. Obávají se proto, že pokud by jim nedostatek peněz neumožnil s lidmi pracovat, mohla by vzrůst jejich recidiva.
2024-04-28T08:41:23Z dg43tfdfdgfd