SESTRA CíSAřOVNY SISI MARIE BAVORSKá: KRáLOVNA HRDINKA šOKOVALA NAHá I SE ZBRANí

Sňatek Alžběty Bavorské zvané Sisi s rakouským císařem Františkem Josefem I. učinil velmi žádoucí partie i z Alžbětiných sester. Až na jednu byly ale jejich osudy nešťastné. Mladší sestra Sisi, Marie Bavorská, nebyla výjimkou. Nespoutaná mladá žena se nebála zapojit do boje či veřejně pohoršovat. V soukromí ale trpěla - nešťastnou láskou i ztrátou všech svých dětí.

Věděla jsem, že není ani krásný, ani inteligentní, ale že je to tak špatné, jsem nemyslela. Taková slova napsala v dopise okamžitě po svatbě Marie Sofie Bavorská, mladší sestra slavné Sisi. V sedmnácti letech se v zastoupení tato dívka provdala za příštího krále jednoho z tehdejších italských království. Přispěl k tomu určitě i dřívější sňatek její starší sestry Alžběty za Františka Josefa I., který se odehrál v dubnu přesně před 170 lety. Zásadně totiž ovlivnil sňatkové vyhlídky Sisiných mladších sester.

Chybělo málo a mohla se stát rakouskou císařovnou. Přečtěte si také o starší sestře Sisi, Heleně Bavorské:

Jak už naznačují Mariiny dojmy poté, co poprvé spatřila svého manžela, nešlo o šťastný svazek. A manželství s mužem, k němuž nic necítila, bylo pro Sisinu sestru jen počátkem celého řetězce neštěstí. Že alespoň s částí z nich se dokázala Marie nesmírně odvážně poprat, dokazuje, že se o ní později mluvilo po celém světě jako o královně hrdince - nazval ji tak v jejím nekrologu v roce 1925 třeba i list The New York Times.

Přesto její dobrodružný životní příběh neprávem upadl v zapomnění. „Ze všech nás pěti sester jsem právě já měla od přírody největší předpoklady užívat si život,“ řekla ve stáří Marie novináři Giovannimu Ansaldovi, připomíná italský server Balarm.

Korunovanou hlavou

Marie Sofie Amálie Bavorská se narodila v roce 1841 na zámku Possenhofen jako šesté dítě (po Heleně a Sisi třetí dcera) bavorského vévody Maxmiliána Josefa a jeho manželky Ludoviky. Dětství všech potomků páru bylo velmi podobné. Stejně jako Sisi i Marie zažívala volnost, milovala přírodu a sport. „Byla nepřekonatelná v plavání, šermu a střílení z pušky,“ uvádí italský web Reggia di Caserta Unofficial.

Všechny děti vévody a vévodkyně byly žádoucími partiemi, ale jejich postavení na svatebním trhu se ještě výrazně zlepšilo poté, co se Alžběta sňatkem stala bavorskou císařovnou. Platilo to i pro v době jejího sňatku dvanáctiletou Marii, která byla považována za stejně krásnou jako Sisi.

K lásce na první pohled dopomohl Sissi a Františku Josefu I. i malý trapas:

Volba nakonec padla na dědice trůnu Království obojí Sicílie (historický státní útvar zahrnující Sicilské a Neapolské království, existoval od roku 1816). František II. Neapolsko-Sicilský byl následníkem krále Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského z rodu Bourbonů a pravnukem habsburské panovnice Marie Terezie. „Byla to Sisi, která svou mladší sestru naučila, co ji čeká jako budoucí královnu,“ uvádí web Regione Siciliana.

Svatba Marie a Františka se konala v roce 1859. Marie byla ze svého muže rozčarovaná a její prvotní dojem postupem času jen sílil.

Neschopný manžel

Její tchán Ferdinand II. byl v době jejího příjezdu těžce nemocný - zemřel do tří měsíců. František II. se tak stal králem a ona královnou. Ovšem bez reálného vlivu, přestože se Marie zasazovala například o amnestii pro politické vězně. „Její manžel nebyl způsobilý vládnout. Otěže vlády převzala nevlastní matka krále Marie Terezie Habsburská. Marie Bavorská byla královnou pouze formálně,“ uvádí server Adelswelt.

Málokterá historická osobnost je tak idealizovaná, jako rakouská císařovna, česká a uherská královna Alžběta Bavorská:

S Marií Terezou se nová královna nesnášela - a František II. se jí vysloveně bál a ve všem se jí podřizoval. Tchýni vadila Mariina nespoutanost. „Jezdila na koni v pánském sedle, zaplnila palác psy, papoušky a kanárky, proslulé byly její ponory do vod vojenského přístavu,“ nastiňuje italská encyklopedie Treccani.

Právě nekonvenčnost mladé královny jí ale jinak vynesla popularitu. „Elegantní a rafinovaná, podporovala světské oživení Neapole a její obraz se objevoval v časopisech vedle snímků rakouských a francouzských císařoven,“ píše Treccani.

V soukromí ale byla nešťastná. Františkova neschopnost se netýkala jen vladařských povinností. Kvůli vrozené vadě penisu nebyl schopen mít se svou ženou pohlavní styk, a manželství tak bylo dlouho nenaplněno.

Královna se zbraní v ruce

Pokud se v tuto chvíli zdála situace Marie Bavorské neutěšená, bylo to nic proti tomu, co mělo následovat. Její království bylo ohroženo. Sílily totiž myšlenky sjednocení Itálie. Lid spolu s nimi volal po konci Bourbonů. Do čela hnutí se postavil Giuseppe Garibaldi. Slabý František II. proti němu neměl šanci.

V roce 1860, pouhý rok po příchodu Marie do rodiny, Garibaldi v čele povstalců dobyl Sicílii, a nakonec obsadil i Neapol. Králi a královně nezbývalo než uprchnout. Jejich útočištěm se stala pevnost Gaeta, nacházející se asi 80 kilometrů od Neapole.

Ani zde ovšem nebyli v bezpečí. Povstalci zahájili obléhání pevnosti. V této chvíli se však projevila Mariina nespoutanost a odvaha, která kolovala v žilách všech bavorských sester. Královna všechny svým konáním šokovala, zároveň si vysloužila obdiv po celém světě. Tisk z ní šílel a stala se dobovou legendou. „Říkalo se o ní, že je jediným chlapem v rodině,“ zmiňuje server Regione Siciliana.

Oddaná a poslušná. Taková byla arcivévodkyně Gisela, druhorozená dcera císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské:

Marie totiž oblékla uniformu a jala se pálit na obléhatele či pomáhat zraněným obráncům. „Zatímco její manžel chtěl uprchnout do exilu, Marie se rozhodla podporovat bojující vojáky. Mladší sestra císařovny Alžběty bránila pevnost s puškou v ruce,“ konstatuje web Adelswelt.

Podle italského listu Il Mattino dokonce jednoho dne, aby povzbudila obránce, pomáhala dělostřelcům namířit děla.

Skandál v podání sestry Sisi

Ani Mariina odvaha ale nakonec na přemožení Garibaldiho povstalců nestačila. V únoru 1861 museli obyvatelé pevnosti Gaeta kapitulovat. Království obojí Sicílie zaniklo. Země se přidala ke sjednocující se Itálii.

Marie a její manžel utekli do Říma, kde je vzal pod ochranu papež. „V římském exilu přerostlo napětí mezi Marií a její tchyní v otevřený konflikt,“ uvádí web Deutsche Biographie. Marie jej řešila zpočátku únikem na zahraniční cesty, rodina ji ale přemluvila k návratu.

Brali se z lásky. Přesto neměl manželský příběh císařovny Alžběty Bavorské, známější jako Sisi, a císaře Františka Josefa I. šťastný konec:

Sesazená královna pak v dnešním italském hlavním městě dala průchod své bouřlivé povaze, kterou sdílela se sestrou Sisi.

Byť o Alžbětě Bavorské dosud panuje mýtus, že šlo o křehkou a dokonalou dámu, ve skutečnosti byla ve své době rebelkou, která kouřila (což bylo pro dámu neslýchané), nechala se tetovat či psala politicky odvážné básně. A její mladší sestra Marie se od ní mnohému přiučila. V Římě běžně vyvolávala pohoršení. „Kouřila na veřejnosti a koupala se nahá v moři,“ zmiňuje server Adelswelt.

Mezitím se ale snažila pracovat na obnově původního království, čímž se stala cílem štvavé kampaně, kterou proti ní rozpoutali političtí odpůrci. „Mariino charisma, které jí vyneslo mezi příznivci přezdívku bourbonská Johanka z Arku, vyvolalo zuřivost u skupiny, která proti ní v roce 1862 zosnovala špinavou pomlouvačnou kampaň. Začaly se šířit fotomontáže zachycující ji nahou v obscénních pózách: snímky byly zaslány také papežovi a na dvory ve Vídni a Mnichově,“ uvádí Treccani.

Největší ztráta

Marie Bavorská útok ustála (šiřitelé obrázků skončili ve vězení). Pokud ji něco ničilo, byl to její osobní život. Kvůli Františkově stavu bylo manželství dál bez intimností. A tak se stalo, že se stále ještě mladá žena v době pobytu v Římě zamilovala do důstojníka papežských stráží belgického původu, hraběte Armanda de Lawaysse.

Z Marie a Armanda se stali milenci a bývalá královna brzy otěhotněla. Marie neměla žádnou šanci vydávat dítě za manželovo a hrozil jí obří skandál. A tak odjela za svou rodinou do Mnichova. „Odtud byla převezena do kláštera sv. Uršuly v Aušpurku. Zde porodila 24. listopadu 1862 dceru, která byla pokřtěna Maria Elisabeth (uvádí se ale i jméno Daisy nebo informace, že Marie porodila dvojčata Violu a Daisy, pozn. red.). Z vděčnosti bývalá královna věnovala jeptiškám svatební šaty a svatební závoj,“ zmiňuje web Sisi Schloss.

Krátce po porodu se ovšem s dítětem musela Marie rozloučit. Sisina sestra pak svého milence ani dceru už nikdy neviděla. To jí způsobilo celoživotní deprese.

Ranám osudu ale ještě nebyl konec. Marie nakonec vše přiznala svému manželovi. Zpočátku se zdálo, že by z celé situace mohlo vzniknout i něco dobrého. „František podstoupil operaci, po níž bylo manželství páru konečně naplněno,“ píše web Sisi Schloss. V roce 1869 porodila Marie nyní už legitimní dítě - dceru Marii Christinu Piu. Rodinné štěstí ale netrvalo dlouho. Dívka ve třech měsících věku zemřela. Další dítě už Marie nikdy neměla a její deprese se postupem času jen prohlubovaly.

Válečná špionka?

V roce 1870 navíc museli s manželem opustit Řím, který rovněž kapituloval při postupujícím sjednocování Itálie. „Žili v exilu ve Francii, Rakousku a Bavorsku,“ připomíná web Unofficial Royalty. Byli téměř bez peněz, přežívali díky pomoci štědrých příbuzných. Když pak František II. v 90. letech 19. století zemřel, začala bývalá královna cestovat po světě.

Při tom stále doufala, že by se rodině jejího muže mohlo jednou vrátit království obojí Sicílie. „V době první světové války se šířily klepy, že se podílela na špionáži, která měla pomoct k porážce Itálie a obnovení království,“ uvádí web Unofficial Royalty.

Byla sice v pořadí čtvrtým potomkem, mnozí jí ale přezdívali Jedináček. Arcivévodkyně Marie Valerie byla zbožňovaným dítětem císařovny Sissi:

Přes svůj odpor ke sjednocené Itálii za války Marie navštěvovala italské válečné zajatce v Německu. „Rozdávala jim cigarety a čokoládu,“ píše list Il Mattino.

Poslední léta života strávila v Monaku a v Mnichově u své sestry Matyldy. Zemřela v roce 1925, dožila se 83 let, nejvyššího věku ze všech pěti sester.

2024-04-29T03:30:10Z dg43tfdfdgfd