PUTINOVI KONě V NIZOZEMSKU: WILDERS, „FARAGE V SUKNI“ čI šéF STRANY VěříCí V REPTILIáNY

Vítězství krajně pravicového populisty, euroskeptika a „přítele Ruska“ Geerta Wilderse v nizozemských parlamentních volbách vyděsilo loni v listopadu Evropu. Příliš se ale nemluví o tom, že Rusko má v zemi, která spoluzakládala EU, řadu dalších výrazných podporovatelů. 

Patři mezi ně i předseda další parlamentní strany FVD Thierry Baudet či známá aktivistka a influencerka usilovně podporující farmářské protesty v celé Evropě – Eva Vlaardingerbroeková. Oba zároveň propagují tzv. Nexit, tedy vystoupení Nizozemska z EU.

„Ráda bych byla novým Faragem,“ říká o sobě aktivistka a influencerka Vlaardingerbroeková. „Lidé se musí probudit a vystoupit z EU,“ burcovala loni ve videorozhovoru pro kanál GBNews. A letos ještě přitvrdila: Je čas zbořit babylonskou věž, napsala začátkem února na síti X k obrázku hořící budovy Evropského parlamentu.

Vlaardinerbroeková vystudovala práva a filozofii a ve 20 letech vstoupila do politiky. Stala se členkou strany Fórum pro demokracii hned po jejím založení v roce 2017 a v roce 2021 za ni kandidovala do Sněmovny reprezentantů.

Přerušila kvůli politice i studia. „Eva si uvědomila, že její povolání spočívá v kulturní válce, a ne v akademické sféře,“ stálo tehdy na jejím profilu na Linkedinu.

Milion sledujících na sociálních sítích

Stranu ale nakonec opustila ještě před volbami. Od té doby působí jako aktivistka a influencerka na sociálních sítích.

Je stále vlivnějším hlasem na mezinárodní radikálně pravicové scéně, píše nizozemský deník NRC. Má milion sledujících na sítích X a Instagram a často bývá váženým hostem alternativních médií a krajně pravicových akcí.

Stala se především velmi hlasitou podporovatelkou protestů zemědělců, a to nejen v Nizozemsku. Vydala se i na protesty německých zemědělců, přestože ti ji výslovně požádali, aby zůstala doma, protože nechtěli být spojováni s krajní pravicí.

Vlaardingerbroeková přesto v polovině ledna stála zabalená do nizozemské vlajky na německé dálnici, aby podpořila německé zemědělce a informovala svět o protestech farmářů.

V roce 2021 působila několik měsíců ve Švédsku jako moderátorka vlastní celoevropské talk show Let’s Talk About It na YouTube kanálu švédského média Riks, které je spojeno s krajně pravicovou stranou Sverigedemokraterna.

Nyní Vlaardingerbroeková postupně vystupuje otevřeněji jako součást Evropského identitářského hnutí. „Jsem ráda, že jsem zpátky na scéně,“ řekla v rozhovoru s Brittany Sellnerovou v listopadu 2022.

Sellnerová, kterou Vlaardingerbroeková nazývá svojí přítelkyní, je manželkou Martina Sellnera, vůdce rakouských identitářů. Ten Sellner, který na setkání s krajně pravicovou německou stranou AfD v Postupimi loni v lednu navrhl generální plán na deportaci milionů žadatelů o azyl a Němců s migračním pozadím.

Odhalení této skutečnosti vedlo v Německu k masovým demonstracím proti krajní pravici.

Ruska a Vladimíra Putina se mladá aktivistka zastává opakovaně. Zpochybňuje zobrazení Ruska jako agresora ve světle geopolitických událostí, jako je konflikt na Ukrajině, na sociálních sítích obdivuje i přímo Putina.

„Putinovo 30minutové vyprávění o ruské historii bylo neuvěřitelně zajímavé, nejen kvůli jeho současné politické relevanci, ale zejména proto, že přímo zdůrazňuje skutečnost, že ani jeden západní vůdce dnes nedokázal podat tak podrobnou historickou zprávu o svém vlastním národu jako Putin,“ napsala například letos v únoru na X.

Vlaardingerbroeková také často vychvaluje Tuckera Carlsona, bývalého moderátora americké televize Fox News, který vzbudil pozornost letos v únoru právě svým podlézavým rozhovorem s Vladimirem Putinem.

„Tucker je nejlepší z nejlepších v oboru. Říká pravdu tak, jak to nikdo jiný nedokáže. Stojím za ním na 100 %,“ napsala například před rokem na síti X.

Mnohokrát byla hostem v Carlsonově talk show na Fox News. V roce 2022 zde například s odkazem na konspirační teorie prohlásila, že současná krize je využívána k tomu, aby byla zemědělcům ukradena půda a mohly se na ní stavět domy pro přistěhovalce.

V dubnu 2023 vstoupila Eva Vlaardingerbroeková se svým otcem do římskokatolické církve a stala se hluboce věřící ženou s božským posláním. Při křtu přijala jméno Johanka, podle Johanky z Arku, jejíž citát „Nebojím se, neboť Bůh je se mnou. Byla jsem k tomu stvořena,“ cituje na svém profilu na X.

Vládnou nám reptiliáni

Thierry Baudet se objevil v nizozemském veřejném prostoru v roce 2016. Tehdy založil think-tank s názvem Forum pro demokracii, s nímž zorganizoval referendum o asociační dohodě EU s Ukrajinou.

Nizozemští voliči se v tomto referendu vyslovili v poměru téměř dva ku jedné proti dohodě.

Přestože referendum nebylo závazné, znamenalo to pro premiéra Marka Rutteho, že musel žádat v Bruselu o ujištění, že dohoda nepovede k automatickému členství Ukrajiny v EU a nezaváže členské země k finanční podpoře země.

V roce 2017 založil Baudet na základech think-tanku politickou stranu Forum pro demokracii (FVD).

„Zatímco o vazbách Wildersovy strany PVV na Rusko nemáme žádné informace, víme, že Forum pro demokracii má mnoho kontaktů do Ruska. Existuje i podezření na financování z Ruska,“ řekla webu HlídacíPes.org Sarah de Langeová, profesorka politického pluralismu na Amsterdamské univerzitě.

Strana FVD se poprvé zúčastnila voleb v roce 2017 a získala dvě křesla ve Sněmovně reprezentantů. Po komunálních volbách v roce 2018 obsadila tři křesla v městské radě Amsterdamu.

Zemské volby v roce 2019 přinesly straně 86 mandátů ve dvanácti nizozemských provinciích, ve třech z nich se FVD stala největší stranou.

Do Evropského parlamentu se v roce 2019 dostali tři kandidáti FVD, rok na to ale stranu opustili. V parlamentních volbách v roce 2021 strana vedla kampaň proti lockdownu a opatřením souvisejícím s pandemií Covid-19 a podařilo se jí získat osm poslanců ve Sněmovně reprezentantů.

Baudet se nikdy netajil svou podporou Ruska. Důrazně se postavil proti sankcím EU vůči Rusku už po okupaci Krymu v roce 2014.

Strana FVD ve svém volebním programu z roku 2017 navrhovala normalizaci vztahů s Ruskem a Baudet opakovaně zpochybňoval kritiku nizozemské vlády vůči Rusku kvůli sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines v roce 2014.

V roce 2020 unikly do médií Baudetovy zprávy z aplikace WhatsApp, které odhalily jeho úzké kontakty s Rusem žijícím v nizozemském Haagu Vladimirem Konrilovem, který má podle článku v New York Times z roku 2017 vazby na Kreml.

Kornilov tyto vazby popírá, pravidelně ale propaguje prokremelské narativy.

Vladimir Kornilov je Rus s ukrajinským pasem, do roku 2013 byl ředitelem Ruského institutu SNS na Ukrajině a měl úzké kontakty se separatisty v Donbasu.

V Haagu údajně vede Centrum pro euroasijská studia. Píše také pravidelně komentáře pro Ria Novosti. V roce 2017 se mu podařilo získat rozhovor v nizozemské televizi, která jej prezentovala jako „experta“, upozornil deník Volkskrant.

Nizozemský investigativní televizní pořad Zembla uvedl, že Thierry Baudet posílal před referendem o dohodě s Ukrajinou v roce 2016 zprávy svému kolegovi, v nichž popisoval Kornilova jako „Rusa, který pracuje pro Putina“.

Ze zpráv také vyplynulo, že Baudet byl zřejmě Kornilovem placen. To se politik následně snažil vyvrátit a odhalené zprávy prezentoval jako vtip a nadsázku.

Od roku 2020 novináři a politologové popisují Baudetovy názory jako posun od konzervatismu a nacionalismu ke konspiračním teoriím, radikalismu a v některých případech k neofašistickým a antisemitským názorům.

Ve videu z října 2022 už Thierry Baudet otevřeně přiznává, že věří v konspirační teorie: „Vládnou nám zlí reptiliáni. Jediný, kdo nás může zachránit, je temný rytíř Vladimir Putin. Putin je hrdina, myslím, že zvítězí… A my musíme udělat vše pro to, abychom ho podpořili. On bojuje náš boj…“

Expanze do Vlámska

V roce 2022 získala FVD znovu zastoupení v Evropském parlamentu, když do strany přeběhl bývalý senátor za PVV Marcel de Graaff.

Ten byl původně členem skupiny Identita a demokracie, ale i tato frakce jej později vyloučila kvůli nesouhlasu s jeho postojem k Rusku. De Graaff byl jedním ze 13 europoslanců, kteří v březnu 2022 hlasovali proti odsouzení ruské invaze na Ukrajinu.

Marcel De Graaff má vést kandidátku FVD do letošních eurovoleb v belgickém Vlámsku, kde momentálně sílí hlasy pro odtržení od Belgie. FVD zde letos v lednu založila pobočku. Voleb se zde bude moci zúčastnit, pokud sesbírá do 12. dubna 5000 podpisů.

Stále není jasné, zda bude FVD po volbách usilovat o sblížení s Identity & Democracy, která před dvěma lety Marcela de Graaffa vyloučila.

Baudet chce prorazit „centrismus“ klasických středových stran a za tímto účelem uvažuje i o „široké spolupráci mezi krajní levicí a pravicí“, píše deník Niewsblad.

Hned na prvním předvolebním meetingu ve Vlámském Genku nazval Baudet Rusko hlavním spojencem Evropy, uvádí dále deník.

Publikum se snažil přesvědčit, že Vlámská pravicově populistická strana Belang a holandská Wildersova PVV jsou vlastně totéž, stávají se součástí mainstreamu a už jsou málo radikální. „Obě strany podporují Izrael a Ukrajinu a během koronavirové krize nehnuly ani prstem.“

Podle předpovědi think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) by mohlo být deset z 31 nizozemských europoslanců v euroskeptické frakci ID, čímž by se Nizozemská skupina stala třetí nejpočetnější v této frakci po Francii a Německu.

Poté, co byl vyloučen Marcel de Graaff, není v současné době v této frakci žádný nizozemský europoslanec.

2024-03-28T15:14:30Z dg43tfdfdgfd