PUTINOVA POMPéZNí INAUGURACE: PáTá PříSAHA A HERCI čI ZPěVáCI. DORAZIL I STEVEN SEAGAL
Ruský prezident Vladimir Putin dnes při okázalé inauguraci v Kremlu zahajuje oficiálně svůj pátý mandát v čele země. Volby hlavy státu vyhrál letos v březnu poté, co v roce 2022 zahájil invazi na Ukrajinu a v podstatě zničil jakoukoliv politickou opozici. Na inauguraci dorazili vedle politiků i ruští herci a zpěváci. A také někteří zahraniční hosté - včetně hollywoodské hvězdy Stevena Seagala.
Slavnostní ceremonie začala po 12:00 moskevského času (11:00 SELČ). Putina nejprve do Velkého kremelského paláce dorazil luxusním vůzem, prezidenta pak přivítají hosté v Andrejevském sále - na stejném místě, kde se inaugurace koná už od roku 2000. Putin zde složí přísahu a vystoupí s projevem.
Herci i zpěváci. Dorazil i Seagal
Mezi hosty inaugurace vyrazil třeba americký herec a Putinův příznivec Steven Seagal či herci a zpěváci ruské provenience - zpěvák Jaroslav Dronov přezdívaný Šaman či popová zpěvačka Diana Gurtskaya (45), vdova po profesorovi práv z Ruské univerzity přátelství národů Pjotrovi Kucherenkovi, který zemřel loni.
A také třeba Alexander Zaldostanov z Nočních vlků, známý též pod přezdívkou Chirurg.
Inaugurace se účastní členové ruské vlády, poslanci, soudci, příslušníci ústřední volební komise i další význačné osobnosti ruské vědy a kultury či slavní sportovci.
Česko se odmítlo účastnit
Přítomni naopak nejsou představitelé některých západních zemí, kteří v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a kritikou stavu ruské demokracie svou účast odřekli. Inaugurace se nezúčastní například zástupci Estonska, Velké Británie nebo Německa a Česka. Naopak Francie a Slovensko zástupce pošlou.
„Nemyslím si, že naše současné vztahy odpovídají tomu, aby se náš současný chargé d'affaires (Jan) Ondřejka takové ceremonie účastnil,“ uvedl v neděli na Nově ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňka vláda již odvolala a nového zatím nejmenovala.
Tanky v ulicích Moskvy
Inaugurace přichází v době, kdy se Rusku daří mít na frontě nad Ukrajinou navrch, navíc je naplánovaná jen dva dny před rozsáhlou vojenskou přehlídkou, kterou každoročně Rusko pořádá při příležitosti vítězství v druhé světové válce. Tento den – 9. května – je ve federaci považován za nejdůležitější svátek.
Očekává se, že Putin bude vyzdvihovat roli Ruska jako „národa, který zachraňuje ostatní“ a jehož misí je „likvidace nacistů“, čímž bude zdůrazňovat potřebu pokračování „speciální vojenské operace“. Vojenská přehlídka by také mělo být větší než loni, kdy se Rusku na bitevním poli nedařilo. Dokazují to i snímky z příprav – už o víkendu vojáci představení cvičili a připravovali techniku, kterou chtějí ukazovat.
Prezidentem s přestávkou od roku 1999
Putin se poprvé moci ujal v roce 1999, kdy z funkce prezidenta nečekaně odstoupil Boris Jelcin. Putin se stal tzv. úřadujícím prezidentem, což znamenalo, že zemi mohl řídit jen do nejbližších voleb. Těch se účastnil a vyhrál je nad šéfem komunistů Gennadijem Zjuganovem s necelými 53 procenty hlasů. Inaugurace ho čekala v květnu 2000.
Po čtyřech letech znovu kandidoval a znovu prezidentské volby vyhrál. Polepšil si – získal 71 procenta hlasů, přičemž opět porazil zástupce ruské komunistické strany.
O třetí termín Putin usilovat nemohl, zakazovala to ruská ústava. Nechal tak místo sebe zvolit Dmitrije Medveděva a sám se ujal funkce premiéra. Hned pak ale do voleb znovu vyrazil a znovu je vyhrál se ziskem 63 procent hlasů. Pozici premiéra získal Medveděv.
Čtvrté prezidentské vítězství si Putin připsal v roce 2018. Získal 77,5 procenta hlasů, což bylo do té doby rekordní.
Změnil ústavu, aby zůstal u moci
Už tehdy ruský prezident přemýšlel, co dál. Ústava mu další kandidaturu nedovolovala, proto inicioval její změnu, díky které může vládnout ještě dvakrát. Rusové si úpravu odhlasovali v referendu v roce 2020 a Putin zákon podepsal v roce 2021. Prezidentem tak může být téměř do konce života.
Putin tedy vyrazil do svých pátých prezidentských voleb, které v letos v březnu vyhrál s rekordním ziskem 87 procenta. Klání ovšem podle zahraničních pozorovatelů bylo nesvobodné a chyběla v něm opravdová konkurence. Rusové, kteří s vládou Putina nesouhlasí, alespoň protest dali najevo tím, že se k volebním místnostem dostavili v neděli v poledne. S výzvou přišel tým zesnulého ruského opozičníka Alexeje Navalného.