Měla předpovězenou zářnou budoucnost hodnou opravdové princezny, osud však zamíchal karty a nakonec bylo všechno jinak. Helena Bavorská zvaná Néné nestanula po boku rakousko-uherského císaře, ve výsledku ale prožila šťastný život, v němž byla milována.
Nené se narodila jako třetí potomek bavorského vévody Maxe Josefa a jeho manželky princezny Ludoviky. Navzdory nepříliš spokojenému manželství rodičů, kteří neměli nic společného, si Néné a její sourozenci užívali veselé dětství, které nebylo příliš zatěžováno povinnostmi. Jejich otec Max Josef byl totiž velmi volnomyšlenkářský, a tak svým dětem dopřával především zábavu a zážitky. Většinu času trávila Néné se svými sourozenci v mnichovském paláci nebo na venkovském zámečku Possenhofen u Starnberského jezera. Nejbližší vztah měla se svou mladší sestrou Alžbětou, s níž se měly rády i přes zásadní životní zvrat.
Ten nastal v době, kdy bylo Néné osmnáct let. Sestra její matky, arcivévodkyně Žofie a zároveň matka císaře Franze Josefa I. se rozhodla, že právě Néné by mohla být vhodnou kandidátkou na post manželky císaře. Néné tedy musela dohánět zanedbané vzdělání a učit se především jazyky, aby mohla co nejdříve stanout po boku své matky a také sestry Sisi před císařem, který zrovna slavil své třiadvacáté narozeniny, a národ očekával, že při té příležitosti oznámí své zasnoubení.
Tak se také stalo, ovšem císař tak trochu zaměnil nevěsty. Když totiž po boku Heleny spatřil sice teprve patnáctiletou, avšak nesmírně půvabnou sestru Alžbětu zvanou Sissi, ztratil hlavu a na první pohled se zamiloval. O ruku tak požádal právě mladičkou Sissi a Néné tak zůstala na ocet. Jak je známo z filmového zpracování, Néné byla z odmítnutí zpočátku zdrcena a některé zdroje tvrdí, že Sissi za tuto zradu nenáviděla.
Jak ale ukázaly novější výzkumy, zášť pravděpodobně nebyla tak žhavá, jak by se mohlo zdát. „V dochované korespondenci vévodkyně Ludoviky, matky Sissi a Néné, a arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa, se nenašel žádný důkaz o plánovaném sňatku Františka a Heleny. Spíš to bylo tak, že mladý císař měl toho večera v Ischlu svobodnou volbu. Vybral si Sissi. Neexistuje ani žádný důkaz, že by za to Helena svou mladší sestru nenáviděla,“ uvedla ve svém pořadu německá televizní stanice RTL.
Ať už byla realita jakákoliv, jedno bylo jasné – Néné po boku císaře nestane. V následujících letech se navíc žádný vhodný kandidát na jejího manžela neobjevoval, a tak v té době již čtyřiadvacetileté Néné hrozilo, že zůstane starou pannou. Kvůli celé situaci trpěla depresemi a dokonce zvažovala vstup do kláštera, záchrana ale přišla na poslední chvíli. A to v podobě knížete Maxmiliána Antonína, dědice rodu Thurn-Taxisů, jenž se do Heleny zamiloval. A ta jeho city opětovala.
Nešlo to ale tak jednoduše, ačkoliv se Néné dočkala vysněné žádosti o ruku, příbuzenstvo poukázalo na fakt, že navzdory bohatství rodu Thurn Taxisů bylo jejich postavení stále nižší než Heleniny rodiny a sňatek tak není vhodný. Naštěstí se z pozice rakouské císařovny do celé záležitosti vložila Sissi a situaci zachránila.
Nyní už Néné a její lásce ve štěstí nic nestálo a mohli se konečně vzít. Bohužel rodinná idylka trvala pouhých pár let a pro Néné přišla další rána. Její milovaný manžel Maxmilián onemocněl s ledvinami a nebylo mu pomoci. Zemřel v pouhých pětatřiceti letech a Helenu zanechal samotnou se čtyřmi dětmi. Néné po svém manželovi dlouho truchlila a už nikdy se neprovdala. Nešťastným událostem v jejím životě však ještě nebyl konec. Brzy totiž ztratila při porodu také svoji dceru Alžbětu a později i nejstaršího syna Maxmiliána.
Z těchto tragédií už se Néné nikdy zcela nevzpamatovala a již nikdy nesvlékla černou barvu. Naplnění nakonec našla v charitě, díky čemuž byla velmi oblíbená, a jejím nejbližším člověkem zůstala její sestra, císařovna Sissi. Právě ta držela Helenu za ruku, když 16. května 1890 vydechla v Řeznu naposledy.