OBRANNé LINIE UKRAJINY SE BORTí. ZELENSKYJ NALéHá NA SLIBY USA, ARMáDA JINAK USTOUPí RUSůM

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. V pátek publikovaném rozhovoru s americkým listem The Washington Post (WP) to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nebudeme mít americkou podporu, bude to znamenat, že nemáme protivzdušnou obranu, žádné rakety Patriot, rušičky pro elektronický boj, dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů," řekl WP. „Znamenalo by to, že se budeme vracet, ustupovat, krok za krokem, po malých krůčcích,“ pokračoval Zelenskyj. „Snažíme se najít nějaký způsob, jak neustupovat,“ dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Pád z nebe a ohnivá koule. U Krymu se zřítila ruská stíhačka, mohli ji sestřelit sami okupanti

Ukrajinský prezident podle WP také poznamenal, že Ukrajina může na ruské útoky na energetickou infrastrukturu reagovat obdobně. „Pokud nebudeme mít protivzdušnou obranu, která ochrání naši energetickou soustavu, a Rusové na ni zaútočí, moje otázka zní: ‚Proč jim nemůžeme odpovědět?‘ Jejich společnost se musí naučit žít bez benzinu, bez nafty, bez elektřiny. Je to spravedlivé,“ řekl s tím, že až Rusko přestane útočit, přestane na to Ukrajina odpovídat.

Na otázku, zda američtí činitelé Ukrajinu varovali, aby neprováděla útoky na ruskou energetickou soustavu, odpověděl, že americká reakce nebyla pozitivní, ale že Washington nemůže Ukrajině bránit v nasazování zbraní domácí výroby. „Použili jsme naše drony. Nikdo nám nemůže tvrdit, že nesmíme,“ řekl.

Zelenskyj podle WP také zdůraznil, že Ukrajina potřebuje americké rakety dlouhého doletu ATACMS, které by podle něj mohly zasáhnout cíle na Ruskem okupovaném Krymu, a to zejména letiště. „Když bude Rusko vědět, že můžeme tyto letouny zničit, nebudou útočit z Krymu. To je jako s námořní flotilou. Vytlačili jsme je z našich teritoriálních vod. Teď je vytlačíme z letišť na Krymu,“ dodal. Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 připojilo ukrajinský Krym ke svému území. Tehdy také obsadilo vojenskou infrastrukturu na poloostrově.

Americká vláda od začátku ruské invaze posílá na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpala poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je od té doby ochromená. Návrh, který by vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, už prošel Senátem, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokuje.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Debata o Ukrajině je v Česku hysterická, tvrdí Balšínek. Varoval před velkou deziluzí

2024-03-29T22:59:02Z dg43tfdfdgfd