NEZBýVá NIC JINéHO NEž SE OPříT DO PLYNU

Spotřeba zemního plynu v posledních dvou letech kvůli válce na Ukrajině, vyšším cenám a teplejší zimě prudce klesla. Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý ovšem říká, že uhlí při výrobě elektřiny či tepla sotva nahradí v následujících letech něco jiného než plyn.

Jak daleko jsou v Česku plány na výstavbu plynových elektráren, aby byly v provozu rychle?

Plány zdržuje v první řadě absence praktických opatření, která by motivovala investory k postupné náhradě uhelných zdrojů plynovými. Skoro vždy je komplikuje i délka stavebního řízení. Vláda nicméně usiluje o to, aby náhrada uhelných zdrojů plynovými patřila mezi „urychlované“ stavby, kde je povolovací řízení velmi krátké. Dobře připravený je především projekt přechodu na plyn v elektrárně Mělník, který má nakročeno, aby se tam plynový zdroj podařilo zprovoznit do roku 2030. Ostatní projekty budou mít i další problém. Na trhu chybí turbíny pro paroplynové elektrárny, jsou globálně vyprodané. Objednáme‑li dnes, není jisté, zda je dostaneme dříve než za pět šest let. Promeškali jsme rozhodující moment.

Jak se bude měnit role zemního plynu v české energetice?

V příštích 15 letech rozhodně poroste, budeme ho potřebovat pro výrobu elektřiny i tepla. Bude třeba vyvažovat rostoucí podíl volatilních dodávek z obnovitelných zdrojů, plyn musí nahradit i významný podíl z více než 30 terawatthodin elektřiny, které nyní vyrábíme z uhlí. Tento výpadek nemůže zachránit nic jiného než plyn. Největší potřeba nedodané energie z uhlí nastane v zimních měsících, kdy bude i velmi problematický import. Nelze čekat, že do roku 2040 najedou nové jaderné reaktory. K tomu je nutné přidat dalších 14 terawatthodin tepla pro centrální zásobování teplem, při jehož výrobě nyní dominuje uhlí. V budoucnu má být postaveno převážně na zemním plynu.

...

Chcete číst dál? Celý článek zde

2024-04-25T04:00:23Z dg43tfdfdgfd