Spotřeba zemního plynu v posledních dvou letech kvůli válce na Ukrajině, vyšším cenám a teplejší zimě prudce klesla. Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý ovšem říká, že uhlí při výrobě elektřiny či tepla sotva nahradí v následujících letech něco jiného než plyn.
Plány zdržuje v první řadě absence praktických opatření, která by motivovala investory k postupné náhradě uhelných zdrojů plynovými. Skoro vždy je komplikuje i délka stavebního řízení. Vláda nicméně usiluje o to, aby náhrada uhelných zdrojů plynovými patřila mezi „urychlované“ stavby, kde je povolovací řízení velmi krátké. Dobře připravený je především projekt přechodu na plyn v elektrárně Mělník, který má nakročeno, aby se tam plynový zdroj podařilo zprovoznit do roku 2030. Ostatní projekty budou mít i další problém. Na trhu chybí turbíny pro paroplynové elektrárny, jsou globálně vyprodané. Objednáme‑li dnes, není jisté, zda je dostaneme dříve než za pět šest let. Promeškali jsme rozhodující moment.
V příštích 15 letech rozhodně poroste, budeme ho potřebovat pro výrobu elektřiny i tepla. Bude třeba vyvažovat rostoucí podíl volatilních dodávek z obnovitelných zdrojů, plyn musí nahradit i významný podíl z více než 30 terawatthodin elektřiny, které nyní vyrábíme z uhlí. Tento výpadek nemůže zachránit nic jiného než plyn. Největší potřeba nedodané energie z uhlí nastane v zimních měsících, kdy bude i velmi problematický import. Nelze čekat, že do roku 2040 najedou nové jaderné reaktory. K tomu je nutné přidat dalších 14 terawatthodin tepla pro centrální zásobování teplem, při jehož výrobě nyní dominuje uhlí. V budoucnu má být postaveno převážně na zemním plynu.
...
Chcete číst dál? Celý článek zde
2024-04-25T04:00:23Z dg43tfdfdgfd