MIGRAčNí PAKT JE POJISTKOU. A TO I PRO ČESKO, říKá MARTIN ROZUMEK
Migrační pakt omezí ekonomickou migraci. „Pro oprávněné žadatele pro azyl je to ale prohra,“ uvádí Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Je minulý týden Evropským parlamentem definitivně přijatá reforma migrační politiky, proti které se vymezovaly extrémní síly na obou pólech scény, v něčem posun kupředu?Posunem kupředu je především pro státy Unie, které nebyly schopny se v migraci až doteď dohodnout prakticky na ničem. Byla tu roky potřeba jižních zemí nejvíce postižených migrací, na kterou nebyla odpovídající reakce a pomoc států ze severní a střední části Evropy, které je v tom nechávaly do značné míry osamocené. V tomto smyslu určitá soudržnost a spolupráce států zřejmě nastane.
A z tohoto vašeho řekněme lidskoprávního pohledu se ta situace také vyjasňuje a tím pádem zlepšuje?Pro nás je to z tohoto pohledu velká prohra. Situace pro uprchlíky bude mnohem horší. Budou zřejmě drženi v detencích, tedy v uzavřených táborech na hranicích unie, kde vůbec není jasné, jak to bude s jejich azylovými žádostmi. S právní pomocí, s možností se odvolat, s následující integrací…
Takže výrazný posun ve zhoršení situace uprchlíků?Ano, obáváme se, že to budou tábory, do kterých se téměř nikdo mimo úředníků nebo policistů nedostane. A úroveň ochrany uprchlíků v Unii určitě poklesne. Takže pro nás je to prohra, pro státy posun v tom, že se dokázaly na něčem dohodnout.
Bude reforma znamenat alespoň zlepšení situace pro běžence, kteří přijdou do unie legálně?Já si myslím, že jim to nepomůže. V Německu bylo loni podáno 352 000 žádostí o azyl a z toho sto tisíc Syřany, 60 tisíc Afghánci, 58 tisíc Turky a dalšími desítkami tisíc Iráčanů a Íránců. To jsou všechno lidé ze zemí, ve kterých se masivně porušují lidská práva. A tito lidé mají ve velké většině na mezinárodní ochranu nárok. Těm nový migrační pakt příliš nepomůže. Cílem migrační paktu je odmítnout už na hranicích Unie co možná nejvíc žadatelů o azyl, aby Evropa té zátěže byla zbavena. Ale co budeme dělat s těmi, kteří nárok na azyl mají?
Budou znovu kvóty na žadatele o azyl?Relokace uprchlíků skončí u dobrovolnosti a žadatelé o azyl skončí v těch zemích, které budou ochotny je u sebe umísťovat. To ale neřeší situaci statisíců oprávněných žadatelů o azyl. Ti jsou odkázáni na převaděče a myslím si, že to tak zůstane.
Podaří se aspoň zastavit nelegální migraci ekonomických migrantů?Tam by mohlo nastat určité zlepšení. U nich ta hraniční řízení budou schopna zabránit tomu, že budou přicházet davy Tunisanů nebo lidí ze západu Afriky a budou se dožadovat azylu, na který nárok nemají. V tomto by reforma pomoci mohla.
Česká opozice tvrdí, že migrační reforma je pro Česko špatná. Nechrání nás třeba před nějakou další obří vlnou uprchlíků z Ukrajiny a před situací, kdybychom na její zvládnutí mohli také zůstat úplně sami?Já si myslím, že pan Andrej Babiš a lidé z ANO a z SPD migraci vůbec nerozumí. A jenom ji využívají pro své politické zisky. Migrační reforma by opravdu mohla pomoci. Když se totiž staneme migrací zatíženou zemí, tak schválený mechanismus solidarity nám reálně a hodně pomůže. A možná to budeme my, kdo se bude dovolávat relokací a finanční pomoci od ostatních států Evropské unie. Opravdu stačí, aby padla ukrajinská fronta. Pak nás to může do značné míry zachránit.
Potřebují země Unie běžence? Je Česko přistěhovaleckou zemí a máme se bát, že nám Němci přetáhnou naše Ukrajince k sobě? Tyto a další věci si poslechněte na videu či podcastu Evropa pro Čechy.
Martin Rozumek (49)
Dlouholetý ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Podle jeho názoru Česká republika už nyní potřebuje a do budoucna bude potřebovat ještě víc příliv pracovní síly ze zahraničí. Například Ukrajince se už dnes z Česka snaží k sobě přitáhnout Němci. Foto: OPU