MEDVěDI NA SLOVENSKU, NUTRIE I PRASATA V ČESKU. PRO ZVěř JSOU ULICE MěST LáKAVé
Snadný přístup k potravě, bezpečná útočiště, nedostatek predátorů, úbytek přirozeného prostředí. Divoká zvířata po celém světě z různých příčin obývají města a postupně se přizpůsobují životu mimo divočinu. V Česku je možné u lidských obydlí spatřit různé druhy od nejmenších po největší u nás žijící savce.
Medvědi na Slovensku hledají potravu mezi lidskými obydlími, přičemž dochází i k útokům na člověka. Nutrie ve Zlíně napadají domácí mazlíčky. A není to tak dávno, co divoká prasata v Praze naháněla kolemjdoucí. Divoká zvěř ve městech je častější realitou po celém světě. Deník přináší přehled nejčastějších druhů velkých zvířat pohybujících se ve městech v Česku i ve světě.
Divoká prasata
Přemnožená stáda divočáků hledají potravu, přičemž rozrývají půdu na zahradách, nebo v lesoparcích na okrajích českých měst. Mohou se však zatoulat i blíž k centru. Někteří jedinci vyhledávají zbytky u kontejnerů a odpadkových košů.
Co způsobují divoká prasata v Česku?
V českých městech, jako například v Mníšku pod Brdy, žijí již delší dobu. I proto jsou divoká prasata zvyklá na přítomnost lidí, a zpravidla nepředstavují nebezpečí, pokud je nic neohrozí. „Sama o sobě nezaútočí,“ uvedl pro Deník Jakub Drimaj z Mendelovy univerzity v Brně. Dodal, že bachyně ale mohou bránit mláďata před dorážejícími psy.
Černá zvěř je rozšířená ve městech po celé Evropě i části Asie:
BBC s odkazem na nedávné studie napsala, že řádění divočáků může mít i pozitivní dopady, protože rozrýváním země vyrovnávají vliv dominantních rostlin, a pomáhají k obnově flóry.
Lišky
Městská zvěř v Česku
Kvůli snazšímu shánění potravy, bezpečnějším úkrytům, ale i úbytku přirozeného prostředí se na městský život v Česku adaptovali netopýři, jezevci, bobři, kuny, divoké kachny, labutě, poštolky, sovy, puštíci, strakapoudi, žluny, bažanti, zajíci, srny, straky, veverky, ježci, kavky, čápi i mufloni.
Velmi dobře se městskému životu přizpůsobily lišky. Skupiny vyrůstající ve městech ztratily plachost, a proto je lze spatřit při pobíhání po ulicích nebo krmení se odpadky. Mohou být prospěšné lovem hlodavců a hmyzu. Lidé a domácí mazlíčci by se jim ale měli vyhýbat kvůli riziku přenosu nemocí.
Podle studie rakouských vědců městské lišky žijí v rodinných smečkách. Tím se liší od samotářských jedinců v divočině. Nejspíš tak činí kvůli celoročnímu dostatku potravy, díky němuž si vzájemně nekonkurují při jejím hledání.
Lišky ve městech bojují o teritoria:
Podle BBC lišky mezi lidmi žijí již po tisíciletí. Některé archeologické nálezy naznačují, že byly i domácími mazlíčky.
Nutrie
Invazivní druh hlodavce původem z Jižní Ameriky je problémem českých měst. Do Evropy jej lidé přivezli kvůli chovu na kožešinu a maso. Ale jedinci, kteří unikli, založili kolonie. Bez přirozeného predátora se v klidu rozmnožují.
Nutrie jsou problémem v českých městech:
Přemnožení pomáhají i lidé, kteří je krmí. Nutrie tím zároveň přišly o plachost, někde dokonce jídlo od člověka vyžadují. „Jenže vás mohou omylem škrábnout nebo záměrně kousnout, což může vést k zdravotním komplikacím,“ upozornil Drimaj. Kromě přenosu nemocí intenzivně narušují stabilitu břehů i vegetaci.
Vlci
Vlčí smečky běžně žijí u měst v Itálii, Francii, Nizozemsku, Dánsku i Německu. Podle serveru Business Insider se k lidským obydlím stahují od přelomu století. Důvodem je úbytek přirozeného prostředí, ale i snadná kořist v podobě hojně rozmnožených divočáků či králíků.
V Nizozemsku se vlci občas zatoulají i do měst:
Podle odborníků je nepravděpodobné, že se podobně zachovají v Česku. „Na rozdíl od Nizozemska zde zatím mají dost prostoru v divočině, a spolu s ním i ohromné množství srnců, jelenů a divočáků,“ sdělil Deníku Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.
Medvědi
Na Slovensku se medvědi hnědí při hledání potravy zatoulávají do měst, přičemž může dojít i ke střetům s člověkem. Výjimečně se ukážou i městským lidem v Česku, v roce 2018 tak například poutal pozornost medvěd na okraji Vsetína. Jinde ve světě však prakticky ve městech žijí, zejména medvědi černí v USA, kteří se tam stravují v popelnicích a kontejnerech. National Geographic připomněl i případy vkrádání do domů. Někdy si pod nimi vytvoří pelech na zimní spánek.
Medvěd černý se v USA vloupával do domů:
Hyeny
Velké mrchožrouty, kteří se nebojí napadnout i osamoceného lva, lidé znají zejména ze safari. V afrických městech ale hyeny zajišťují důležité zdravotní a ekonomické funkce.
V Etiopii krmí hyeny nejen z ruky:
BBC uvedla, že v Etiopii ročně z ulic odstraní až 207 tun odpadu z uhynulých zvířat. Tím zabraňují šíření infekcí mezi dobytkem i lidmi. Nočním návštěvám za hradbami etiopského města Harar napomáhají i řezníci, kteří zvířatům nechávají zbytky a vnitřnosti. Dokonce je krmí z ruky.
Sloni
Na městských skládkách v Indii a na Srí Lance se stravují sloni. Vědci dle BBC zjistili, že ačkoliv zde vyhledávají zbytky rostlinné stravy, omylem zkonzumují i plasty. To pro ně může představovat zdravotní komplikace končící i smrtí. Překvapením pro odborníky ale bylo, že jedinci živící se odpadky jsou v lepší kondici než sloni stravující se mimo města.
Sloni na Srí Lance a v Indii požírají i zbytky mezi odpadky:
Levharti
Levhartům v Indii mizí přirozené prostředí, a tak se stahují do měst, kde rovněž snadno získají kořist v podobě domácích zvířat. Většinou v noci loví prasata a dobytek. Přes den je lze spatřit jen zřídka, ačkoliv někde poblíž mohou být ukrytí.
National Geographic uvedl, že šelmy se lidem většinou vyhýbají, ale za posledních 25 let úřady zaznamenaly téměř dvě stě útoků na člověka.
Levhart v Indii terorizoval vesnici:
Soužití člověka se zvěří ve městech
Co dělat, když člověk potká divoké zvíře?V první řadě je potřeba myslet na to, že zvěř nemá vztah k člověku jako kočka nebo pes. „Je nutné vyvarovat se přímého kontaktu a raději odejít, pokud to neudělá zvíře samo,“ radí Jakub Drimaj z Mendelovy univerzity v Brně.
Může divoké zvíře samo zaútočit?Ano, pokud se cítí ohrožené, nebo má mláďata. Zpravidla však uteče, ať už se jedná o divočáka, kunu nebo lišku.
Čím divoká zvířata představují riziko pro lidi a domácí mazlíčky?Významným rizikem je možný přenos nemocí a parazitů, jako jsou tasemnice, klíšťata a svalovci, z volně žijících živočichů na domestikovaná zvířata i lidi. Podle Drimaje však hrozí zejména přemnožení, jelikož ve městech takřka neexistuje regulace či lov.
Mohou lidé krmit městskou zvěř?Neměli by to dělat. A když, tak správně. Zejména by se měli vyvarovat krmení velkých kopytníků a šelem. Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody krmením lidé zvířatům nepomáhají. I Drimaj upozorňuje, že tím zvěř ztrácí plachost, může se přemnožit, a také může začít považovat domácí mazlíčky za konkurenci kradoucí jí potravu.
Proč se zvěř stěhuje do měst?Migrace do měst má několik důvodů. Především v nich zvířata snadněji naleznou potravu. Dále zde mají bezpečná útočiště. I díky absenci predátorů a lovců zde jejich počet dlouhodobě narůstá.
Jak lze bránit zabydlení zvěře ve městech?Lidé by měli eliminovat potravní zdroje, to znamená veškerý odpad umisťovat do nepřístupných kontejnerů a popelnic, nenechávat volně přístupné komposty, zahrady, záhony a skládky, udržovat kvalitní oplocení nevyužívaných továren. „Zvířata k životě ve městech potřebují potravu a úkryt. Pokud jim je nenabídneme, nemají důvod zde zůstávat,“ vysvětluje Drimaj.
Je stěhování zvěře do měst trendem dnešní doby?V současné podobě ano. „Stěhování velkých zvířat do měst souvisí s rozrůstáním měst do okolí, budováním satelitních obcí a zároveň opouštěním podnikových areálů v centrech,“ popisuje Drimaj.
Podle Stýbla má vliv i to, že zemědělská krajina je zdevastovaná a pro zvířata mrtvá. „Proto zvěř hledá zdroje u měst,“ doplňuje.
Co lze dělat proti poškození majetku zvěří?V první řadě by člověk měl dostatečně zabezpečit pozemek. Pletivový plot je možné zpevnit a vyztužit, aby jej zvířata nenadzvedla. Drůbež je vhodné na noc zavírat do zabezpečených míst před šelmami. Je možné také využít pachové repelenty, zvukové i optické plašiče, případně nainstalovat elektrické ohradníky. Dlouhodobé problémy se zvěří je nejlepší řešit s myslivci a obecním úřadem.