FENOMéNY EL NIñO A LA NIñA: ČíM SE LIší, CO ZPůSOBUJí, JAKé MAJí DOPADY NA ČR

Fenomén El Niño často v posledních týdnech zazníval v mediálním prostoru. V dubnu meteorologové oznámili, že tento jev je u konce. Ovšem místo něj by mohla začít fáze La Niña. Co však pojmy znamenají a jaké mají dopady ve světě? Mohou ovlivnit i Českou republiku nebo globální oteplování? Deník přináší odpovědi.

El Niño je podle australských meteorologů u konce. Agentura Reuters s odkazem na odborníky uvedla, že nejspíš až do července nastává neutrální fáze. Američtí klimatologové očekávali, že později nastoupí jev La Niña. Ovšem Australané nedávno uvedli, že to není jisté.

Aby bylo snazší porozumět zmíněným klimatickým změnám, Deník zpracoval soubor nejčastějších otázek a odpovědí o těchto fenoménech.

Co je ENSO?

Zkrácené označení tzv. El Niño – jižní oscilace. Jedná se o nepravidelně periodické kolísání větrů a povrchových teplot moře v tropické oblasti východního Tichého oceánu, které ovlivňuje klima ve velké části tropů a subtropů. „Dochází ke vzniku klimatických anomálií, především srážek a teploty,“ vysvětlili v Meteorologickém slovníku odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Hladina oceánu se nečekaně ohřála na rekordní teplotu:

Během neutrální fáze nedochází k výkyvům. Podle studie Kolumbijské univerzity v New Yorku se v tomto režimu nachází téměř polovina všech roků.

Co je El Niño?

Jedná se o teplou fázi ENSO. „Ve východní části Tichého oceánu dochází podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia,“ uvedli experti z ČHMÚ. Označení znamená chlapeček.

Schéma jevu El Niño:

Co je La Niña?

Jedná se o studenou fázi ENSO. „Projevuje se poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia,“ napsal ČHMÚ. Označení znamená holčička.

Schéma jevu La Niña:

Jak vznikají?

Za normálních podmínek tlačí silné větry, tzv. pasáty, vanoucí západně od Jižní Ameriky teplou povrchovou vodu směrem k Asii a k pobřeží Austrálie. „Tím se nad vodou zdvihá vlhký vzduch, který snižuje atmosférický tlak a spouští tropické lijáky důležité pro deštné pralesy v Asii,“ napsali experti z Masarykovy univerzity v Brně. Ve vysokých vrstvách atmosféry se větry vracejí k Jižní Americe, kde ochlazený vzduch klesá, tím se tlak zvýší a tvorba srážek zastaví, což vysvětluje sucho na pacifickém pobřeží. Když jsou ale pasáty slabší než obvykle, celý proces se obrátí, a tím vzniká El Niño. La Niña nastává, když jsou větry silnější než obvykle.

Jaké mají dopady?

El Niño od Chile až po americkou Kalifornii způsobuje abnormální srážky, které mohou vyvolat katastrofální záplavy. Teplé mořské proudy mířící na sever pak oteplí státy na severozápadě USA, střední Kanadu a Aljašku. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii nastává sucho. Ve východním Tichomoří slábnou povrchové oceánské proudy i vzestupné proudění hlubinné vody bohaté na živiny, což vede k hynutí ryb a může způsobit i značné hospodářské škody.

Jak probíhají jevy El Niño a La Niña:

V historii jev způsobil miliardové škody a vyžádal si tisíce lidských životů. V Austrálii například způsobil prachovou bouři, která proměnila den v noc nad městem Melbourne. Poté přišly i rozsáhlé stepní požáry. V Indii uschla úroda a Pacifik zasáhla série tajfunů.

La Niña naopak způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří a sucho v jeho centrální části. Zesílené oceánské proudy a vzestupné proudění hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky mají většinou pozitivní efekt pro rybářství.

Jak vypadala povrchová teplota oceánů během fáze La Niña:

Klimatologové oslovení BBC ovšem dodali, že v Austrálii či Asii může způsobit cyklony, přívalové deště a záplavy. Vědci spojují jev i s větším výskytem srážek v Jižní Africe, a nedostatkem dešťů v rovníkové východní Africe.

Jak dlouho trvají?

El Niño trvá nanejvýš jeden rok, La Niña může probíhat jeden až tři roky. Zpravidla jsou nejsilnější od prosince do dubna. La Niña pak může následovat po fázi El Niño, ale střídání není pravidlem, také je méně častá. Podle BBC se jevy obvykle objevují jednou za dva až sedm let.

Kdy je lidé poprvé zpozorovali?

National Geographic napsal, že El Niño znali už původní obyvatelé Peru, ale nedochovaly se záznamy o pojmenování jevu. Současné označení získal až v 19. století od španělských přistěhovalců. Jev pak v 30. letech 20. století zkoumal klimatolog Gilbert Walker. O La Niña jsou vedené vědecké záznamy až od 80. let 20. století.

Mají vliv i na Českou republiku?

Podle českých odborníků je to nepravděpodobné. „Od Jižního Pacifiku jsme dost daleko, pokud vliv mají, tak jen nepatrný vzhledem k aktuálním globálním změnám klimatu,“ uvedl pro Deník klimatolog Adam Valík z ČHMÚ.

Jak El Niño a La Niña vytváří extrémní počasí:

„Vliv obou jevů na klima či počasí v ČR je velmi sporný a vesměs nejasný,“ doplnil klimatický expert Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Mají dopad na globální oteplování?

Při cyklu El Niño jsou přirozeně globální teploty mírně vyšší. „Předpokládá se jeho vliv na globální teploty kolem +0,1 až +0,3 stupně Celsia,“ sdělil Zahradníček. Také uvedl, že při spojení globálního oteplování a jevu El Niño nastávají většinou rekordní roky. La Niña má pak spíše ochlazující tendence.

„Z globálního hlediska jsou tu mnohem důležitější hráči, jako jsou skleníkové plyny, solární režim nebo atmosférická a mořská cirkulace,“ doplnil Valík.

2024-04-25T05:43:58Z dg43tfdfdgfd