DVě TřETINY ČECHů STáLE BIJí DěTI. TěLESNé TRESTY NEFUNGUJí, JEN UBLIžUJí, CHYSTá SE JEJICH ZáKAZ

Odborníci v Česku už několik let volají po zákazu tělesných trestů při výchově, který by se zároveň týkal i psychického ubližování. Studie totiž ukazují, že oboje může děti nenávratně poznamenat na celý život. Za porušení zákazu by nicméně rodičům nehrozily žádné sankce.

Když na konci roku 2023 oznámilo ministerstvo spravedlnosti, že se chystá novelou občanského zákoníku zakázat rodičům, aby děti bili, vzbudilo to mezi veřejností poměrně dost nevole. A to přesto, že by dospělým za porušení zákazu při výchově dětí nadále nic nehrozilo – samozřejmě jen pokud by potomky například nezranili.

Odborníci vesměs jsou pro zákaz tělesných trestů, protože nefungují a dětem především ubližují.  „V České republice bohužel stále mezi rodiči převládá používání fyzických trestů jako výchovného prostředku, přestože je prokázáno, že mají dlouhodobé negativní důsledky,“ řekl profesor Radek Ptáček. Lékařský psycholog tak komentoval výsledky výzkumu z roku 2023, který provedli odborníci z Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Mohlo by vás zajímat: Jak si poradit se zlobivými dětmi? William a Kate mají velmi účinnou metodu

Podle velkého tuzemského výzkumu z roku 2018, který nechala provést Liga otevřených mužů, 40 procent lidí třeba pohlavek vůbec nepovažuje za tělesný trest a skoro dvě třetiny lidí uvedly, že takové tresty občas používají. Dotázaní rodiče zároveň z většiny byli proti zákazu takových trestů – a to přesto, že například podle studie Světové zdravotnické organizace z roku 2002 bité děti častěji páchají násilné trestné činy, protože převezmou nevhodné modely chování.

Dosud platné české zákony fyzické trestání dětí schvalují, protože je podle nich přiměřený tělesný trest výchovným prostředkem, což je v rozporu s evropskou legislativou i úmluvou OSN o právech dítěte. Některé země proto tělesné tresty zakázaly už dávno, v Evropě jich už je většina. Česko je jedním z posledních, které tak ještě neučinily, stejně jako Slovensko či Belgie.

Nejčastěji děti bijí středoškoláci s maturitou

Výzkum z roku 2023 rovněž ukázal, že dítě je na tom lépe, pokud jeden rodič nepřiměřené tresty odmítá. Stoupá Tak pravděpodobnost, že je nebude používat ani ten druhý. „Z hlediska výchovných stylů je největší pravděpodobnost používání fyzických trestů u autoritářského stylu,“ uvedl přednosta Psychiatrické kliniky VFN Martin Anders.

Významnou roli hraje taktéž vzdělání a věk rodičů. „K fyzickým trestům se nejčastěji uchylují rodiče se středoškolským vzděláním s maturitou a nejméně ti se středoškolským vzděláním bez maturity. Z hlediska věku nejvíce fyzicky trestají rodiče mezi 25 až 34 lety a nejméně ve věku 45 až 54 let,“ dodal docent Anders. Děti ovšem bijí i rodiče bez vyššího vzdělání, stejně jako vysokoškoláci.

Vadí i psychické týrání

Podle některých výzkumných studií jsou děti, které jsou vystaveny častým tělesným trestům, více ohroženy duševními problémy jako úzkosti a deprese a také mají vyšší riziko rozvoje závislosti na alkoholu i drogách. Zároveň to může navždy negativně poznamenat vztah dětí a rodičů, jak dokládá zámořská studie z roku 2000.

Čtěte také: Bití přes ruce a klečení, vzpomínají školáci z dob socialismu na tresty. Facky by vítali i dnes

Proti tělesným trestům je například psycholožka Angelika Sbouli. Podle ní mnoho výzkumů opakovaně potvrdilo, že fyzické násilí nevede k ničemu dobrému a že ubližování ze strany rodičů má mimo jiné negativní vliv na vývoj dětského mozku. Výsledky vědeckých výzkumů shrnuje například další zahraniční odborná práce z roku 2012. Ta nepovažuje tělesné tresty za dobrý způsob, jak dětem stanovit ve výchově potřebné hranice, protože toho je možné dosáhnout jinými, méně devastujícími způsoby.

„Psychické ubližování, jako třeba nadávky, ponižování a tak dále, či ignorance nejsou o nic méně závažné,“ připomněla psycholožka. Děti, které zažívají násilí, navíc mají tendenci se v životě chovat stejně agresívně, což jim komplikuje vztahy i jejich vlastní rodičovství. Týká se to nejen bití, ale i psychického ubližování.

Poslechněte si, co říká o výchově dětí psycholožka Šárka Miková:

Novela by měla zakázat obojí – rodičům má zatrhnout jak fyzické tresty, tak psychické týrání. „Výchovné prostředky lze použít pouze v podobě a míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte. Platí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření,“ stojí v návrhu.

Žádné stigmatizování rodičů

Podle předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a zástupkyně zmocněnce vlády pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Evy Petrové není cílem trestně stíhat ani stigmatizovat rodiče a pečovatele, ale vyslat jasný signál, že bít dítě není přijatelnější než bít kohokoli jiného.

Přečtěte si: Milan Šteindler si v minulosti prošel týráním. Nyní je díky nové partnerce zase šťastný

Česko zákaz bití dětí řeší s dost velkým zpožděním za ostatními evropskými zeměmi – pro představu, Švédsko je jako první zakázalo už v roce 1979, Německo se přidalo v roce 2000, dvacet let už se nesmí používat v Maďarsku a od roku 2010 ani v Polsku.

Celkem jsou nepřiměřené tresty dětí zakázany v sedmi desítkách zemí světa a i Česko už v roce 2007 přislíbilo, že svou legislativu upraví tímto způsobem. Chystaná novela však zatím v platnost nevstoupila.

Zdroje: brookings.edu, sancedetem.cz

2024-04-28T06:35:40Z dg43tfdfdgfd