KOMENTář | BRITáNIE BY POTřEBOVALA LíDRA JAKO THATCHEROVOU. VYROVNá SE Jí STARMER?
Velká Británie podle hodnocení předních světových médií v čele s Politico a BBC potřebuje silné vedení jako sůl. Konzervativec Rishi Sunak má za sebou nepříliš úspěšné funkční období, kdy měl po dvou premiérech, kteří odstoupili během roku 2022, přinést Británii stabilitu.
Jedno z nejsilnějších království na světě by tak zřejmě potřebovalo premiéra o kvalitách železné lady Margaret Thatcherové. Šlo o prvního předsedu vlády něžného pohlaví v britské historii, ale oproti svým mužským předchůdcům v zahraniční i domácí politice opravdu zachovávala železnou pěst. Zasazovala se o snižování veřejných výdajů a v rámci evropské politiky chtěla spolupracovat, ale za jasně daných podmínek – a dělala vše pro to, aby se tyto podmínky odvíjely především od britských zájmů.
Tři roky po svém nástupu do funkce předsedkyně britské vlády musela řešit argentinskou invazi na britské souostroví Falklandy v jižním Atlantiku. Po 74 dnech se Britům podařilo ukončit okupaci ostrovů ze strany Argentiny – a poměrně asertivní přístup Thatcherové zajistil upevnění konzervativců na jejich pozicích v parlamentu. Tento úspěch v souvislosti s nevolitelností Labouristické strany zajistil, že konzervativci zvítězili i ve volbách roku 1984 a premiérka mohla na svém postu pokračovat.
Thatcherová se ale velice asertivně chovala už po svém nástupu na premiérský post v roce 1979. Odmítala, aby Velká Británie a Německo musely do rozpočtu Evropského společenství přispívat daleko více peněz než jiní členové. Na summitech Evropské rady mezi lety 1979 a 1984 se tak neřešilo nic jiného a Thatcherová se stala noční můrou většiny evropských politiků – byli dokonce přesvědčeni, že proti ní nemohou vyhrát.
Právě britská premiérka udělala z otázky evropského rozpočtu klíčový problém, který lídři i kvůli jejím snahám museli nevyhnutelně řešit. Do karet jí navíc hrálo, že evropští partneři Británie neměli chuť jednat s labouristy usilujícími o vystoupení země z Evropského společenství.
V roce 2024 se na obsazení postu předsedy vlády chystá Keir Starmer, centristický právník se zaměřením na lidská práva, jak píše NPR. Alespoň jeho rétorika odpovídá tomu, že se i jako labourista může přesunout k thatcherovskému přístupu. „Před pěti lety jsme přestali být stranou protestů. Chceme být stranou moci,“ popsal pozici Labouristické strany, která má v průzkumech přes 40 % a míří k jasnému vítězství.
Americký list New York Times popsal také situaci, kdy během předvolební kampaně labouristický lídr zamířil na místo, kde došlo k tragické smrti jednadvacetiletého mladíka – byl zabit jedinou ranou nožem přímo do srdce. „Nebyla to zrovna nejpříjemnější předvolební akce kandidáta týden před volbami, které podle všeobecného očekávání vyhraje jeho opoziční strana. Ale pro pana Starmera, jednašedesátiletého bývalého právníka zabývajícího se lidskými právy, který se stále chová méně jako politik než jako prokurátor, který vede případ, to bylo zcela v souladu s jeho charakterem,“ napsaly NY Times.
Následně ho list srovnal přímo s Thatcherovou. „Starmerovi se podařilo bezohledně přetvořit labouristy ve volitelnou stranu necelých deset let po vstupu do parlamentu a necelých pět let poté, co jeho strana utrpěla nejhorší volební porážku od 30. let 20. století, přičemž ji v klíčových politických otázkách přitáhl ke středu a zároveň využil selhání tří konzervativních premiérů,“ shrnuly.
Související články
- Starmer: Británie se v mém životě k Evropské unii nepřipojí
- Nového britského premiéra král jmenuje už v pátek, zřejmě půjde o Starmera
- Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy
- V Británii začaly ostře sledované volby. Sunak vyzval voliče, aby Anglii zachránili
- Starmer, nebo Sunak? The Sun podpořil jednoho z lídrů, průzkumy mluví jasně