TURECKO PODPOřILO RUTTEHO DO POZICE šéFA NATO. CHYBí MU PODPORA Tří ZEMí

Turecko potvrdilo, že podpoří do čela Severoatlantické aliance dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho. Podle agentury Reuters to oznámil vysoce postavený turecký činitel.

Podle agentury AP mělo Turecko doposud výhrady k Rutteho kandidatuře, stejně jako Maďarsko. Rutte v pátek jednal v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se však na společné tiskové konferenci nevyjádřil k případné podpoře.

Po setkání s Ruttem v pátek Erdogan uvedl, že doufá, že budoucí tajemník NATO bude věnovat "větší pozornost obavám Turecka z terorismu", zejména z Kurdské strany pracujících (PKK), a "nebude tolerovat žádné teroristické organizace". Podle Erdogana byl boj proti terorismu hlavním tématem setkání s Ruttem, uvádí tureckého prezidenta agentura AFP. 

Ankara, USA i Evropská unie označují PKK za teroristickou organizaci. Tato militantní skupina už desetiletí vede ozbrojené povstání za větší autonomii a posílení práv Kurdů na jihovýchodě Turecka v rámci sporu s Ankarou, který dodnes nebyl vyřešen.

Turecký prezident také uvedl, že nový šéf NATO musí "vynaložit intenzivní úsilí k odstranění sankcí, omezení a překážek v oblasti obranného průmyslu mezi spojenci".

Dalším kandidátem na šéfa NATO je rumunský prezident Klaus Iohannis. Erdogan mu podle svých slov předminulý týden během telefonátu tlumočil požadavky Turecka.

Rutte si již dříve získal podporu silných zemí v NATO, jako jsou USA, Británie, Francie a Německo, avšak chybí mu podpora zemí východního křídla Aliance, tedy Maďarska, Rumunska a Slovenska. To se zatím nevyjádřilo ve prospěch žádného z uvedených kandidátů, avšak premiéři těchto zemí naznačili, že preferují kandidáta z bloku střední a východní Evropy.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský vyjádřil podporu Ruttemu, stejně jako Litva a Estonsko. Estonská premiérka Kaja Kallasová už dříve vyvrátila spekulace o své kandidatuře a vyjádřila podporu Ruttemu.

Rumunský prezident však potvrdil, že se nevzdává v boji o post šéfa Aliance, jak informovala tisková agentura Agerpres. Šance Iohannise se ale snížily poté, co Švédsko a Itálie vyjádřily podporu Ruttemu.

Švédský premiér Ulf Kristersson zdůvodnil rozhodnutí své vlády podporou Rutteho jako zkušeného a moudrého vůdce, což podle něj NATO potřebuje v době zvýšené nejistoty a zhoršující se bezpečnostní situace.

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ujistil, že velká většina italské vlády podporuje Rutteho a doufá v dohodu s Tureckem, Rumunskem a Maďarskem, které podporují Iohannise.

Funkční období současného generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga skončí 1. října 2024. Jeho mandát byl již čtyřikrát prodloužen členskými zeměmi, vzhledem k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu.

Maďarsko ale může výběr šéfa NATO zvrátit. Bylo by načase, kdyby se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal nominant členského státu střední nebo východní Evropy, prohlásil podle serveru telex.hu v Bruselu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Během přestávky v jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO maďarský ministr zahraničních věcí novinářům sdělil, že by nový generální tajemník ze střední nebo východní Evropy byl vhodným kandidátem, vzhledem k tomu, že hlavní bezpečnostní výzva v současnosti vychází z tohoto regionu.

Szijjártó zdůraznil, že Maďarsko vždy podporovalo posílení východního křídla Aliance. "Situace je taková, že v historii NATO se ještě nikdy nestalo, aby generální tajemník pocházel ze země střední nebo východní Evropy, i když většina zemí tohoto regionu je členy NATO již 20 nebo 25 let," poznamenal.

Szijjártó připomněl, že většina členských zemí NATO podporuje zvolení odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do této funkce, ale Maďarsko mu neposkytne svůj hlas. "V obranné alianci je nezbytná nejvyšší míra důvěry k jejím lídrům," zdůraznil.

Maďarský ministr zahraničních věcí uvedl, že pro Budapešť je nepřijatelné Rutteho vyjádření, že "Maďarsko by mělo padnout na kolena", odkazující na ostrou kritiku maďarské vlády za přijetí zákona o ochraně dětí s homofobními pasážemi.

Podle Szijjárta některé členské státy stále váhají, a kandidatura rumunského prezidenta Klause Iohannise vytvořila novou situaci. "Jsme rádi, že existuje středoevropský kandidát, a opakuji, že je načase vážně diskutovat o otázce, proč NATO nikdy nemělo generálního tajemníka ze střední nebo východní Evropy," uzavřel maďarský ministr zahraničních věcí.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 29 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo.   

2024-04-29T13:59:13Z dg43tfdfdgfd