PUTIN SE PODIVUJE NAD REAKCEMI NA JADERNé CVIčENí. NENí TO NIC NEOBVYKLéHO, JEN VýCVIK, TVRDí

Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že plánované vojenské cvičení, které zahrnuje nácvik použití taktických jaderných zbraní, není ničím neobvyklým. Informuje o tom agentura TASR.

Moskva oznámila plány na manévry na jihu Ruska v pondělí. Přípravy na vojenské cvičení již začaly a zúčastní se jich i Bělorusko, uvedl Putin. "Není to nic neobvyklého, jde o plánovanou práci... Je to výcvik," dodal.

Ruské ministerstvo obrany v pondělním prohlášení spojovalo manévry s "provokativními prohlášeními a hrozbami některých západních představitelů vůči Ruské federaci".

Putin uvedl, že jedné z částí vojenského cvičení se zúčastní i Bělorusko. Moskva loni přesunula na běloruské území část svých taktických jaderných zbraní, připomíná Reuters.

"Taková cvičení organizujeme pravidelně," řekl ruský prezident. "Tentokrát se konají ve třech fázích. Ve druhé se k našim společným akcím přidají běloruští kolegové," vysvětlil.

Rusko a USA jsou největšími jadernými velmocemi na světě, disponují většinou z 12 100 jaderných hlavic. Třetí největší jaderný arzenál má Čína, následují Francie a Británie.

Nestrategické jaderné zbraně, známé také jako taktické, jsou určeny k použití na bojišti prostřednictvím raketových střel. Jsou méně ničivé než strategické jaderné zbraně, které slouží k vyhlazení celých měst, a dosud nebyly použity v boji.

Podle běloruského ministerstva obrany se náhlá kontrola nosičů nestrategických jaderných zbraní provádí v souladu s příkazem prezidenta. Inspekce bude zahrnovat "plánování, přípravu a použití úderů s taktickými jadernými hlavicemi" a bude do ní zapojena letka letadel Su-25.

Bělorusko sice nemá vlastní jaderné zbraně, ale loni souhlasilo s umístěním ruských taktických hlavic na svém území.

Putin po začátku konfliktu na Ukrajině zintenzivnil svou jadernou rétoriku a v únorovém projevu k národu varoval před "reálným" rizikem jaderné války.

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce. 

2024-05-09T16:31:44Z dg43tfdfdgfd