NASAZENíM JEDNOTEK NA UKRAJINě BY SE STáTY NATO NESTALY účASTNíKY VáLKY S RUSKEM, TVRDí EXPERTI

Nasazením pozemních jednotek členského státu NATO na Ukrajině by se automaticky nestaly všechny ostatní země Aliance účastníky konfliktu s Ruskem. Vyplývá to ze zatím nepublikované zprávy odborného panelu německého parlamentu, na kterou se odvolává agentura DPA.

"Pokud členský stát NATO jedná jednostranně - tedy ne v rámci předem rozhodnuté operace NATO a mimo vojenské velitelské struktury NATO - ani NATO jako celek, ani ostatní partnerské státy NATO se nestávají stranami konfliktu," uvádí se ve zprávě výzkumných služeb dolní komory německého parlamentu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron koncem února odmítl vyloučit vyslání západních vojsk na Ukrajinu v budoucnosti. Německý kancléř Olaf Scholz i další evropští lídři takovou myšlenku však jasně odmítli.

Německá poslankyně Beatrix von Storchová za krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) si v reakci vyžádala od odborníků posudek toho, jaký vliv by mělo nasazení pozemních jednotek státem NATO na tzv. alianční případ, ve kterém jsou členové NATO povinni se navzájem podporovat.

"Pokud se vojska členského státu NATO zapojí do kolektivní sebeobrany (článek 51 Charty OSN) ve prospěch Ukrajiny v probíhajícím konfliktu (mezi Ruskem a Ukrajinou) a jsou napadena druhou stranou konfliktu (Ruskem) v průběhu bojů v oblasti konfliktu, nejedná se o případ podle článku 5 NATO," vysvětlili němečtí experti ve své zprávě.

Článek 5 zakládající smlouvy NATO říká, že útok na jednoho člena Aliance je útokem na všechny a všichni členové NATO přijmou kroky potřebné k ochraně napadeného spojence. Tento článek byl zatím aktivován pouze jednou - po teroristických útocích na Spojené státy v září 2001.

Macron se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá, uvedl v rozhovoru pro deník Le Parisien.

"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".

Macron už dříve řekl, že všechny jeho výroky o válce mezi Ukrajinou a Ruskem byly pečlivě promyšleny. Reagoval tak na rozruch vyvolaný tím, že nevyloučil vyslání západních vojáků do konfliktu.

Po konferenci evropských lídrů v Paříži prohlásil, že "třeba udělat vše potřebné", aby se zajistila porážka Ruska po napadení Ukrajiny. To však znepokojilo několik evropských spojenců včetně Německa.

Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.

Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost.

I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.

Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži v pondělí Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.

Spojenci rychle reagovali na Macronova slova a vyloučili možnost vyslání vojáků. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné vysvětlil, že Francie by mohla na Ukrajinu poslat pouze vojáky s nebojovým úkolem.

To, že Severoatlantická aliance neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu, uvedl v úterý i její generální tajemník Jens Stoltenberg pro agenturu AP. 

"Spojenci NATO poskytují Ukrajině bezprecedentní podporu. Děláme to už od roku 2014 a zintenzivnili jsme to po invazi (v roce 2022). Neexistují však žádné plány na nasazení bojových jednotek NATO na Ukrajině," prohlásil Stoltenberg.

Slovenský premiér Robert Fico před neformálním setkáním v Paříži za účasti lídrů více než 20 členských států EU a NATO řekl, že několik zemí těchto bloků zvažuje, že na základě dvoustranných dohod s Ukrajinou na její území vyšle své vojáky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr konference v Paříži v reakci na novinářskou otázku prohlásil, že nevylučuje v budoucnosti nasazení francouzských pozemních jednotek na Ukrajině.

"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova by ale byl konflikt mezi Ruskem a NATO nevyhnutelný, pokud by evropské členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reagoval tak na prohlášení západních státníků.

Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.

Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji.

Macron také oznámil vznik nové koalice států, které budou Ukrajině dodávat rakety a munici se středním a dlouhým dosahem. Navíc se plánuje mobilizace další munice pro Ukrajinu ze zásob třetích států.

"Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě," prohlásil Macron. "Zajišťujeme naši bezpečnost pro dnešek a zítřek," dodal s důrazem na to, že není zájmem Francie vstupovat do války s ruským lidem.

Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.

2024-03-29T10:22:11Z dg43tfdfdgfd