DáNSKO Má STEJNOU VLAJKU Už PřES OSM SET LET. V EVROPě TO NEMá OBDOBY
Přes 110 let už je 15. červen pro Dánsko významným dnem, nikoliv však státním svátkem. Tamní vláda ostatně loni jeden ze státních svátků zrušila, aby ušetřila. Letos na sobotu připadá Valdemarsdag neboli Valdemarův den. Slaví se od roku 1912.
Legenda praví, že se 15. června 1219 snesla z nebe dánská vlajka ve chvíli, kdy dánský král Valdemar Vítězný bojoval proti Estoncům v bitvě u Lyndanisse, což je dnešní Tallinn.
Křesťan Valdemar tehdy vedl křížovou výpravu na východ proti pohanským Estoncům, přičemž v jejich zemi na pobřeží se vylodil se svou armádou a začal s budováním hradu. Vznikl tak Castrum danorum, z něhož se později stalo dnešní estonské hlavní město.
Estonci se 15. června 1219 rozhodli Dány z pěti stran napadnout a zprvu měli navrch. Proto se biskup obrátil s prosbou o pomoc na Boha. Z nebe se snesl rudý prapor s bílým křížem, který dánští křižáci brali jako znamení shůry. To je posílilo do dalšího průběhu bitvy, přičemž nakonec zvítězili. Vítězný prapor si pak ponechali jako symbol svého státu až do dnešních dní.
Dánská vlajka sestává z bílého skandinávského kříže, který je s pozměněnými barvami následně převzaly všechny severské státy, na červeném podkladu. Vlajka patří k nejstarším svého druhu na světě, je dokonce považována za nejstarší kontinuálně používanou vlajku nezávislým státem.
Související články
- Frederiksenová se poprvé vyjádřila k pátečnímu útoku
- Útok na dánskou premiérku neměl politický motiv. Pachatel je duševně nevyrovnaný
- Dánská premiérka Frederiksenová ruší po útoku svůj sobotní program
- Dánskou premiérku na ulici napadl útočník
- Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech