EVROPSKé KLADIVO POPRVé UDEřILO NA ALPHABET, APPLE A METU. DIVNý GOOGLE BEZ MAP JE POUZE ZAčáTEK

Odstraněním map Googlu z jeho vyhledávače to nejspíše jen začalo | Evropská komise vyšetřuje Alphabet, Apple a Metu | Google by mohl upravit vyhledávač ještě mnohem drastičtěji

Evropský akt o digitálních trzích (Digtal Markets Act) začal v plné parádě platit teprve nedávno a jeho důsledky pocítil každý, kdo se v poslední době pokusil na Googlu vyhledat třeba Kozojedy.

Hledám „Kozojedy“

Ještě nedávno se v takovém případě zobrazila v postranním panelu maličká mapa, na kterou jste klepli a dostali se rovnou do služby Google Maps. Odkaz nechyběl ani v hlavičce a samozřejmě mezi výsledky samotného vyhledávače.

To už je ale minulost. Zůstala nicneříkající a neklikací miniatura a vyhledávač se ze všech sil snaží, aby náhodou neprozradil, že má Google svůj vlastní mapový portál.

Hledám „mapa Kozojed“

Když povel zpřesním na „mapa Kozojed,“ ve výsledcích se zobrazí odkazy na všechny dohledatelné Kozojedy na Mapy.cz, ale odkaz na mapy od Googlu budu opět hledat marně.

Teď už přitom žádám o konkrétní typ produktu, čili ve výčtu by určitě neměl chybět jeden z nejnavštěvovanějších webů na této planetě.

Hledám „Google Maps Kozojedy“

Do třetice proto zkusím exaktní povel „Google Maps Kozojedy,“ abych dal jasně najevo, co hledám a kde to chci najít.

V posledních dvaceti letech platilo, že bych měl na takový dotaz dostat hned na prvním místě odkaz na Kozojedy v mapách od Googlu, nicméně dnes je to už – zdá se – něco zcela nemyslitelného. 

V éře DMA totiž platí článek 6, bod 5, který říká:

Strážce přístupu nesmí při určování pořadí (kráceno) zvýhodňovat služby a produkty nabízené jím samým před podobnými službami nebo produkty třetí strany.

Jenže kde přesně začíná a končí zvýhodňování? Jaká je jeho míra? Měl by být odkaz na mapy Googlu až druhý? Nebo až třetí? Nebo až na páté straně? A kdo tedy pak bude první a hlavně proč? Kdo to rozsoudí a jaká bude metodika?

V Googlu z vícero důvodů usoudili, že se odpovědi na podobné otázky hledají poměrně složitě a rozhodli se pro vcelku drastický krok.

Když k němu před pár týdny došlo, čeští uživatelé jen nevěřícně kroutili hlavou a na scéně se objevila hromada polovičatých řešení v podobě doplňků pro Chrome a další prohlížeče, které se pokoušejí navrátit původní chování. Není to ideální a nehledě na osobní preferenci map je třeba jasně konstatovat, že se kvalita služby objektivně tak jako tak zhoršila.

EU začala vyšetřovat Alphabet, Apple a Metu

Pokud si právě teď říkáte, že lapáliemi s mapou to snad skončilo, skočte si do nejbližší lékárny pro vhodná antidepresiva, dost možná totiž bude ještě mnohem hůř.

Evropská komise v pondělí oznámila, že spustila první vyšetřování tří velkých strážců přístupu, tedy Alphabetu, Applu a Mety, no a v případě Alphabetu (Googlu) je jedním z bodů i nadále nedostatečné dodržování onoho článku 6 a jeho bodu 5.

Kdo je strážce přístupu – gatekeeper

Ale pěkně popořadě – nejprve slovníček pojmů. Stačí nám vlastně jen jedno nové slovíčko gatekeeper, se kterým přišel právě DMA a jsou to přesně ti strážci přístupu, čili globální internetoví operátoři klíčových služeb, kteří jsou natolik velcí, že je musíme regulovat.

O tom, kdo je strážce přístupu, rozhoduje EK a od loňského září jich máme šest:

Na pozoru by se měl mít i Amazon

Komise začala prozatím vyšetřovat tři z nich, přičemž v tiskové zprávě naznačuje, že to brzy dost možná schytá i Amazon. ByteDance a jeho TikTok pak už zkoumá podle dalšího nového aktu – tentokrát o digitálních službách (DSA).

Ten pro změnu definuje tzv. VLOPy (Very Large Online Platform), jejichž seznam je mnohem delší a figuruje na něm i Twitter (dnes X). Princip je ale stejný, takže DMA a DSA je takové dvojkladivo na internetové obry převážně z USA.

Gatekeeper, VLOP a VLOSE v jednom

Mimochodem, jedním z VLOPů jsou i mapy od Googlu a on sám je společně s Bingem VLOSEm (Very Large Online Search Engine), čili i to nejspíše pomohlo aktuální situaci ohledně jeho geoportálu ve výsledcich vyhledávače. Schytává to prostě jako VLOP, jako VLOSE i jako gatekeeper. Je to takový nechtěný balíček tři v jednom! 

Nicméně zpět k tomu, co je na pořadu právě dnes. Takže co komisařům vadí na Alphabetu, Applu a Metě optikou legislativy DMA? Pojďme si projít několik hlavních výtek jednu po druhé.

Výtka #1: Google ve vyhledávači příliš propaguje vlastní služby

Pokud jste si mysleli, že to skončí jen mapami, tak dost možná ne a Google by mohl službu pro Evropany dále omezit.

Jedním z důvodů, proč začala Komise vyšetřovat Alphabet na základě regulace DMA, je totiž otázka, jestli jeho vyhledávač dodržuje onen článek 6 a bod 5. Tedy jestli náhodou nezvýhodňuje i své další služby.

V tiskové zprávě se vysloveně píše o Google Shopping a Google Travel, nicméně to jsou jen příklady, čili Komisi jde i o všechny další služby mateřského Alphabetu.

Kdyby firma postupovala stejně jako v případě map, vyhledávač se v zemích EU dostane v extrémním případě zhruba někam na úroveň roku 2004, kdy nic jiného neuměl.

Výtka #2: Meta po nás chce 240 Kč měsíčně, když nám nebude ukazovat personalizovanou reklamu

Pokud máte Facebook, Instagram a další služby od Mety, v zemích EU se vám v těchto produktech bude buď zobrazovat personalizovaná reklama a Meta bude moci využívat vaše osobní údaje, anebo si koupíte Facebook a Instagram za 240 Kč měsíčně bez reklam.

Meta si původně myslela, že tímto způsobem vyřeší nové povinnosti aktu o digitálních trzích, který jakýkoliv sběr, zpracovávání a kombinování osobních dat bez patřičného souhlasu neumožňuje.

V článku 5 a bodu 2 DMA se totiž píše, že:

Strážce přístupu nesmí:

  1. zpracovávat pro účely poskytování online reklamních služeb osobní údaje koncových uživatelů (kráceno);
  2. kombinovat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy s osobními údaji z jakýchkoli dalších hlavních služeb platforem (kráceno);
  3. používat osobní údaje z příslušné hlavní služby platformy křížovým způsobem v dalších službách poskytovaných strážcem přístupu (kráceno) a
  4. přihlásit koncové uživatele k dalším službám strážce přístupu s cílem kombinovat osobní údaje,

ledaže byla koncovému uživateli předložena konkrétní možnost volby a on udělil souhlas (kráceno).

Podle Mety mají uživatelé z EU, kteří se sběrem informací a jejich využíváním v reklamě nesouhlasí, možnost přejít na placenou verzi, to se ale Bruselu nelíbí, a proto je to důvod, proč se na seznam vyšetřovaných dostalo i sociální impérium Marka Zuckerberga.

Výtka #3: Apple musí umožnit odinstalovat programy a dát uživatelům na výběr

To bychom tedy měli Alphabet a Metu, Komise má ale problém i s Applem. V novém vyšetřování se proto podívá na to, jestli firma opravdu dodržuje článek 6, bod 3.

V něm se pro změnu píše, že

Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno odinstalovat jakékoli softwarové aplikace v operačním systému strážce přístupu.

A také:

Strážce přístupu koncovým uživatelům povolí a technicky umožní snadno změnit výchozí nastavení v operačním systému, virtuálním asistentovi a webovém prohlížeči strážce přístupu.

Podle evropských komisařů Margrethy Vestagerové pro hospodářskou soutěž a Thierry Bretona pro vnitřní trh tak Apple zatím nečiní, anebo nedostatečně a nepřehledně. Stručně řečeno, všude by měl být k dispozici dialog s výběrem – v minulosti tolik citovaný ballot screen, jak si jej mnozí pamatujeme z éry Windows a sporů IE vs. Opera.

Zní to sice hezky a spravedlivě, praktická implementace je ale problematická. Ostatně, možná i vám v posledních týdnech vyskočil na telefonu s Androidem dialog s výběrem výchozího vyhledávače.

To by samo o sobě nevadilo, v kontextu českého trhu jsou ale relevantní jen tři: Seznam, Google a s odřenýma ušima a jen kvůli Windows 11 a Edgi ještě Bing.

Takový ballot screen by ale asi nebyl dostatečný, a tak na mě vyskočil poměrně dlouhý seznam naprosto bizarních zahraničních webů, o kterých jsem v životě neslyšel a jejichž výběr nedává v Česku žádný smysl. Povinnost ale byla splněna, nešlo totiž o volbu toho nejlepšího, ale o volbu pro volbu samotnou.

Výtka #4: Alphabet a Apple omezují vývojáře

A konečně do čtveřice ještě jedna výtka, která souvisí s katalogy App Store a Play Store. V článku 5 a bodu 4 aktu o digitálních trzích se píše, že:

Strážce přístupu umožní podnikatelským uživatelům bezplatně sdělovat a propagovat nabídky (kráceno) koncovým uživatelům (kráceno) a uzavírat s těmito koncovými uživateli smlouvy bez ohledu na to, zda za tímto účelem využívají jeho hlavní služby platforem.

Tady je to vcelku jasné a souvisí to se staršími kauzami, ve kterých se hlavním provozovatelům katalogů s aplikacemi nelíbilo, když v nich tvůrci sice publikovali svoje apky, ale nechtěli kvůli poplatkům používat jejich infastrukturu k monetizaci atp.

Se story nakonec souvisí už zmíněný varovný ukazováček pro Amazon. Ten zatím na seznamu vyšetřovaných není, ale dost možná se tam objeví. Komise totiž zatím jen interně zkoumá, jestli náhodou v katalogu příliš nepropaguje své další produkty.

Drakonické pokuty a penále

A co vlastně firmám případně hrozí? Pokutám se v aktu o digitálních trzích věnuje článek 30 a penále pak následující článek 31. Pokuty se udělují jednorázově a mohou dle přečinu dosahovat až „do výše 20 % jeho celkového celosvětového obratu za předchozí finanční rok,“ píše se v bodu 2 článku 31.

Penále se naopak platí průběžně tak dlouho, dokud hříšník nesjedná nápravu a podle bodu 1 článku 31 může komise stanovit denní penále „nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu za předchozí účetní období.“  

Přečtěte si také:

2024-03-29T11:55:28Z dg43tfdfdgfd